Muži narození v letech 2013 až 2017 v Brně se mohou v průměru dožít 77,1 roku. „Ve srovnání s ostatními okresy republiky je to čtvrtý nejvyšší věk. Ženy narozené ve stejném období v Hodoníně 82,7 let. To je druhé nejvyšší číslo v tuzemsku,“ informoval za statistický úřad Karel Adam.

Příčina rozdílů v jednotlivých okresech v kraji je podle Lucie Vidovičové z Ústavu populační studií Fakulty sociálních studií neznámá. „Kdybychom věděli, proč se v některých místech lidé dožívají delšího věku, použili bychom takový elixír na všechny. Délka života je koktejl několika faktorů, jako je životní prostředí, životní styl, genetika i léky. Je to souhra vlivů. Bohužel neznáme jejich poměr,“ tvrdí odbornice.

Věk dožití v okresech∙ Blansko: muži – 76 let, ženy – 82,4 let
∙ Brno-město: muži – 77, 1 let, ženy – 82,6 let
∙ Brno-venkov: muži – 76,1 let, ženy – 82,3 let
∙ Břeclav: muži – 75,4 let, ženy – 82,3 let
∙ Hodonín: muži – 75,3 let, ženy – 82,1 let
∙ Vyškov: muži – 75,7 let, ženy 82,1 let
∙ Znojmo: muži – 75, 7, ženy 81,5 let


S kvalitnějšími potravinami i zdravotnictvím se život lidí ještě prodlouží. „Dnešní třicátníci se standardně dožijí devadesáti let. Musí už teď přemýšlet o kvalitě svého životního stylu a prostředí, které lze na rozdíl od genetiky ovlivnit,“ dodala Vidovičová.

Aktivní životní styl vede třeba jednatřicetiletá Veronika Mamulová. S umělým prodlužováním života pomocí léků ale nesouhlasí. „Je to nepřirozené. Já si přeji žít plnohodnotný život bez pomoci přístrojů. Pravidelně sportuji a přemýšlím nad tím, co jím. Převážně kvůli tomu, že genetickou výbavu jednou předám svým dětem a myslím, že tím mohu něco ovlivnit či něčemu předejít,“ poznamenala Brňačka.

S demografickým vývojem počítají i zástupci měst. Díky stavbě nových objektů chtějí rozšířit domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců nebo sdílené bydlení. „Podporujeme také vzdělávací, kulturní a pohybové aktivity důchodců, poradenství nebo pečovatelství. Snažíme se také, aby bylo vše bezbariérové,“ sdělil mluvčí Brna Filip Poňuchálek.

Delší život je sice příznivý faktor poukazující na kvalitní zdravotní péči a potraviny, podle ekonomů je ale nutná velká důchodová reforma. „Vlády ji neustále odkládají. Pokud nebude, tak zhruba za dvanáct let to bude velká komplikace a nápor na systém,“ zdůraznil analytik Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus.