Situaci na novomlýnských nádržích a řece Dyji se pro Deník Rovnost pokusil rozebrat. „Novomlýnské nádrže mají dohromady rozlohu asi čtyři a půl tisíce hektarů. Hloubka vody je tam okolo 1,6 metru. V těchto horkách tedy ideální stav pro zelenou vodu plnou řas a sinic,“ přibližuje muž, který se mezi lety 1992 až 2011 staral o 263 hektarů vodní plochy.

Řasy a sinice přes den vytvářejí fotosyntézou kyslík. „Ten však v noci spotřebovávají. Stejně tak jako ryby. Jednoho dne tam pak není a je vymalováno,“ pokračuje Vaďura.

Tvrdí, že na extrémní výkyvy počasí je třeba reagovat podobně extrémním protipólem. „A to zvýšit v těchto pár dnech průtok v Dyji a pouštět do ní zelenou vodu ještě dřív, než z ní vznikne toxická zelená břečka. Jenže to by se museli domluvit ochránci přírody s vodohospodáři,“ krčí rameny zkušený břeclavský rybníkář.

Více jak tunu uhynulých ryb likvidovali ve čtvrtek kolem poledne v Břeclavi u splavu dobrovolní i profesionální hasiči. Zdechliny vodních obratlovců putují do kontejneru, a následně je řidiči převážejí do kafilérie.
Mrtvé ryby v Dyji: rybář podal trestní oznámení, Břeclav tíží puch

I on má v živé paměti rok 2018, kdy v srpnu v největším moravském rybníku Nesyt na Břeclavsku uhynulo více jak sto tun vodních obratlovců, tedy téměř všechny ze sto padesáti tisíc kusů nasazených ryb. „Nesyt má rozlohu tři sta hektarů a já jsem hospodařil na rybnících o podobné rozloze. Stejné klimatické podmínky, stejné horko a většinou bez deště. Toto se mi nestalo, protože jsem v době svého hospodaření s částečným letněním rybníků, tedy výrazným snížením jejich hladiny, nesouhlasil,“ vypráví Vaďura.

A pokračuje s tím, že již k patnáctému březnu musely být rybníky na polovičním objemu vody. „V případě Mlýnského rybníka, který měl rozlohu 103 hektarů, to znamenalo odpustit z původních 1,8 milionů kubíků vody devět set tisíc do nenávratna Dyje. Plocha se tak smrskla třeba na šedesát hektarů,“ popisuje Břeclavan.

Po řece Dyji plují stovky uhynulých ryb.
VIDEO: Vedro, zápach, tuny mrtvých ryb v řece Dyji. Hrůza, říkají rybáři

V létě pak podle jeho slov výpadem ubylo na šedesát centimetrů vodního sloupce. A vodu nebylo odkud připustit. „Letní horka udělala z rybníku kaluž bez kyslíku a hynuly nejen ryby, ale i obojživelníci, bahenní želvy, zkrátka vše,“ kroutí hlavou Vaďura.

Situaci s úhynem ryb podle něj předejít šlo. „V tomto vedru a při nízkém stavu vody nelze krmit ryby bezhlavě, protože nažraná ryba potřebuje ke trávení vyšší obsah kyslíku. Ten tam není. Zároveň je nutné se vyhnout riziku možných bouřek. Proto je lepší v tyto kritické dny oželet přírůstek, ale zachránit obsádku ryb. Prudká změna tlaku při bouřce uvolní z bahna dna rybníku sirovodík, sirouhlík a metan, který se tam nachází z hnití  kořenů rákosí a napadaného listí z podzimu. Ten to všechno otráví. A to se stalo na Nesytu v roce 2018,“ říká zkušený rybníkář.