Kliknutím zvětšíteJedenašedesátiletá Zdena Šikulová z brněnských Husovic je v důchodu rok a půl. Vystačit musí s jedenácti tisíci korunami. „Není to moc peněz, ale s pomocí manžela, který je také v důchodu, to nějak zvládáme,“ uvedla.
Stovky tisíc jihomoravských důchodců jsou na tom podobně. Jejich penze patří dlouhodobě k nejnižším v České republice.
Na konci loňského roku pobíralo v kraji starobní důchod dvě stě tisíc lidí. Průměrně si tady důchodce musí vystačit s 11 328 korunami. „Kraj výší důchodu dlouhodobě zaostává za průměrem České republiky. Letos je to pro starobní důchod o sto padesát korun méně,“ sdělil Karel Adam z Českého statistického úřadu.
Nejhůře jsou na tom důchodci ze Znojemska. Loni brali průměrně jen 10 573 korun měsíčně. Druhou nejnižší příčku obsadila Břeclav, kde mají starší lidé jen o necelé čtyři stovky více. „Regionální rozdíly mohou být způsobené různou výší průměrné mzdy, nezaměstnaností a dalšími vlivy,“ vysvětlila mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Podle důchodkyně Šikulové by se penze v kraji měly zvýšit. „Je to málo. Kdyby měl každý důchodce alespoň k patnácti tisícům, bylo by to akorát,“ uvedla.
Důchodci si přilepší už od příštího roku. „Penze vzrostou o 475 korun, takže se u nás poprvé dostanou přes dvanáct tisíc korun měsíčně,“ vyčíslil ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Marcel Homolka.
Podle takzvaného indexu stáří je například v Brně stále větší počet lidí nad pětašedesát let. Za několik roků bude v důchodu čtvrtina obyvatel města.
Podle odborníků si v posledních letech lidé i proto začínají na důchod více spořit. „Počet našich klientů za předchozí rok vzrostl o necelou polovinu. Podobný trend zaznamenáváme i letos. Na penzi si navíc začínají více spořit i mladí lidé,“ uvedl Homolka.
Ekonomové doporučují se spořením začít co nejdříve. Lidé pak mohou vkládat méně a přesto naspořit víc peněz. Dobré je podle nich pravidelně odkládat pět až deset procent příjmu.
Na důchod si několik let posílá peníze i jednapadesátiletý Petr Minks. „Spořím, protože současné děti budou mít v budoucnu dost starostí, jak se uživit. Začal jsem co nejdříve, protože stát podle mě není schopný se o bývalé pracující dostatečně postarat,“ míní.
Období penze je podle průzkumu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně aktivnější pro ženy, než pro muže. Uplatnění hledají v rodině i dalších aktivitách. V důchodu si přivydělává i Šikulová. „Roky jsem dělala lidem pedikúru. Baví mě to, takže to dělám i teď,“ popsala.
Největší problém vidí odborníci ve vyloučení starších lidí. „Pořád máme tendenci dívat se na starší jako na jednolitou masu lidí bez peněz, kteří už nic nechtějí. Oni si ale například pořád chtějí dojít ke kadeřníkovi, jak na to byli vždycky zvyklí,“ podotkla socioložka Lucie Vidovičová, která se zabývá stárnutím populace.
Podle Šikulové se například důchodcům v Brně žije dobře. „Myslím, že jsou tu spokojení. I když do budoucna bych uvítala více akcí pro starší lidi,“ míní.
Důchod v roce 2050? Jen na nájem
Brno - Přestože se Jihomoravané dříve o stáří moc nestarali, v poslední době přibývá těch, kteří si začínají spořit na penzi. „Za třicet let bude v důchodu třetina naší populace. Bez zásadních změn důchodového systému se budou nůžky v příjmech pracujících a důchodců dál rozevírat,“ uvedl ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Marcel Homolka.
Vyplatí se podle vás spoléhat na státní důchod?
Česká populace stárne, to je zkrátka fakt. V roce 2030 bude v důchodovém věku už skoro čtvrtina, což je dva a půl milionu lidí. V roce 2050 pak má být důchod něco kolem pětadvaceti procent průměrně mzdy. Převedeno do dnešních čísel, důchodci by si měli vystačit s šesti tisíci na měsíc. Za to dnes kolikrát ani nezaplatí nájem jednopokojového bytu. Proto se vyplatí nespoléhat jen na stát.
Proč se dál zvětšuje propast mezi příjmy pracujících a důchodců?
Hodně tomu přispěla vláda Bohuslava Sobotky, která schodek ve financování penzí jen prohlubuje. Zrušili druhý pilíř, tedy soukromé spoření na penzi, ale revizi důchodového systému neudělali. Bez zásadních změn důchodového systému bude situace jen horší. Pomoci by mohlo větší zapojení důchodců na trhu práce. Nová vláda by každopádně měla zavést povinný příspěvek zaměstnavatele.
Jak jsou na tom čeští důchodci v porovnání s ostatními zeměmi v Evropě?
Nejlepší penzijní systém mají v Dánsku, Holandsku a Austrálii. Všechny země charakterizuje společná věc. Vysoké zapojení zaměstnavatelů a velmi motivující daňové stimuly pro občany, pokud si sami spoří na penzi. Náhradový poměr se ve všech zmíněných zemích pohybuje přes osmdesát procent průměrné mzdy.
Dva a půl tisíce důchodců hledá místo marně. Kraj jim postaví čtyři nové domovy
Jižní Morava - Marnost a beznaděj. Tak označila Jana Kratochvílová z Brna svou nedávnou snahu sehnat pro jednoho rodiče místo v domově důchodců. „Schopnost postarat se sama o sebe u maminky stále upadala. Neohřála si oběd, nevěděla, zda si vzala léky. Chtěla jsem ji mít v Brně, abych ji mohla často navštěvovat,“ svěřila se Kratochvílová.
Na volné místo čekala Kratochvílová marně zhruba čtyři roky. „Pak jsem odešla do penze a o maminku pečuji sama,“ uzavřela žena. Takový případ není ojedinělý, na místo v domovech důchodců čeká jen v Brně 1300 žadatelů, dva a půl tisíce pak na celé jižní Moravě.
Krajští úředníci dali nyní do pořádku evidenci žádostí a ví přesně, kolik míst chybí. „Loni jsme uváděli číslo dvanáct tisíc. Dřív totiž podávali lidé žádosti do více zařízení souběžně, což výsledek značně zkreslovalo. Letos ředitelé domovů žádosti zrevidovali a aktualizovali,“ sdělila mluvčí kraje Monika Brindzáková.
Kraj zřizuje dvanáct domovů. Stejný počet jich funguje v Brně, spadají pod magistrát.
Například v brněnském Domově pro seniory Holásecká žije 105 důchodců. „Nedá se říct, jak dlouho musí klienti čekat na přijetí, je to individuální. Rozhoduje zdravotní stav i situace v jeho rodině,“ přiblížila ředitelka domova Miroslava Mužíková. Loni přijali dvaadvacet nových obyvatel.
Přestože míst v domovech za posledních deset let přibylo, lidé stále na umístění čekají léta. „Od roku 2011 jsme v našich zařízeních navýšili počet lůžek o 140. Loni jsme navíc postavili nový domov u Františka v Újezdu u Brna,“ dodala Brindzáková.
260 NOVÝCH MÍST
Nové domovy mají vyrůst v Brně, Bučovicích na Vyškovsku, Miroslavi na Znojemsku a Hustopečích na Břeclavsku. „Zatím připravujeme projekty. Je jasné, že tato zařízení by celkem nabídla na 260 míst,“ upřesnila mluvčí kraje. Kdy domovy vzniknou a kolik budou stát, zatím není jasné.
Do domovů pro důchodce často míří pacienti oddělení dlouhodobě nemocných. Znojemská primářka Ivana Němcová připomněla, že nemocní na jejím oddělení smí pobývat pouze tři měsíce, pak se o ně postará rodina nebo některé zařízení. „Jsou to lidé starší osmdesáti nebo devadesáti let, ale i mladší pacienti po mozkových příhodách nebo amputacích. Špatně umístitelní jsou například vdovci nebo staří mládenci kolem šedesátky, domovy obvykle přijímají žadatele v důchodovém věku,“ připomněla Němcová.
Naznačila, že prognózy o tom, že za dvacet let bude každý čtvrtý obyvatel na jihu Moravy v důchodovém věku, se patrně nenaplní. „Nebudou věkové kategorie osmdesátníků a devadesátníků. Kvůli neustálému stresu se takového věku patrně nedožijeme,“ předpověděla lékařka.
Řada obcí v poslední době postavila domy s pečovatelskou službou, které jsou také zcela zaplněné. Ty ale nezajišťují nepřetržitou pomoc. Obyvatelé musí počítat s tím, že tam chybí celodenní péče zdravotní sestry.
Neutěšená situace s místy v domovech vede ke vzniku pochybných soukromých zařízení. Nelegální domov pro důchodce fungoval třeba v Kunštátu na Blanensku. Jak upozornil Deník Rovnost, lidé tam žili v nedůstojných podmínkách a staral se o ně nekvalifikovaný personál. Čtveřice podnikatelů skončila nedávno u soudu, který rozdal podmíněné tresty.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
