Předchozí
1 z 18
Další

11. březen: První nakažení na jižní Moravě

Zdroj: ZZS JMK

Koronavirová pandemie, která už od začátku měsíce propuká v České republice, se jedenáctého března dostává i na jih Moravy. Toho dne se v kraji objevují první případy nákazy. Pozitivní testy mají tři lidé, dvě ženy a jeden muž. Nejstarší žena, u které nemoc Covid-19 propukla, čtyřiaosmdesátiletá pacientka, ještě téhož dne leží ve vážném stavu na infekčním oddělení Fakultní nemocnice Brno. Dalšími prvními nakaženými v kraji je dvojice z Brna. Otec s dcerou se vrátili jen pár dní předtím z Itálie, kde byli na společné lyžařské dovolené v Dolomitech.

Mezitím se v kraji naplno rozjíždí testování, k lidem s podezřením na onemocnění vyjíždí i speciální sanitka bio hazard týmu jihomoravské záchranky. Lidé také ve velkém volají krajským hygienikům.

13. březen: Hackeři ochromují brněnskou nemocnici

Zdroj: Deník / Attila Racek

Na Fakultní nemocnici Brno útočí hackeři. V době, kdy zdravotníci v nemocnici testují lidi na koronavirus a všichni ostatní práci lékařů a sester oceňují víc, než kdy jindy, počítačoví útočníci zařízení doslova ochromují. Nemocnice funguje kvůli útoku v omezeném režimu. „Ošetřujeme pouze nejnutnější případy. Většina pacientů má pochopení a situaci zatím zvládá,“ popisuje Rovnosti jedna ze sester.

Útok zasahuje celou fakultní nemocnici, tedy i dětskou nemocnici a porodnici. Postupem dne se sice situace v zařízení zlepšuje, ale přesto počítače ještě naplno nefungují. Útočníkovi hrozí až patnáct let vězení. „Stav nouze bude navíc asi přitěžující okolností. Kdyby soud prokázal, že hacker způsobil úmyslně smrt, může dostat výjimečný trest či doživotí,“ říká advokát Jakub Kadlec.

Z útoku se nemocnice vzpamatovává několik týdnů. Hackeři ji totiž připravili o některá administrativní a ekonomická data. Škoda se šplhá k desítkám milionů korun.

Život na jižní Moravě se zastavuje

Zdroj: Deník / Attila Racek

Zavřeno. Zrušeno. Od jedenáctého března se vlivem rychlého šíření koronaviru a s ním souvisejícím zaváděním vládních opatření na zastavení pandemie i na jihu Moravy běžný život prakticky zastavuje. Lidé postupně přichází o možnost zajít s přáteli do hospod a restaurací, vypravit se na představení nebo koncert, nebo vůbec poslat děti do školy.

Jedenáctého března se zavírají všechny školy, ruší se koncerty a představení. Změny už se chystají i v brněnské hromadné dopravě. „Připravujeme se na možnost případného přechodu na prázdninové jízdní řády,“ uvádí tehdy generální ředitel dopravce Miloš Havránek. O pár dní později se přechod stává realitou.

Opatření stále přibývá. Třináctého března policie začíná hlídat hraniční přechody, zavírají se hospody, o pár dní později zavírá brány i brněnská zoo. Čtyřiadvacátého března vláda zpřísňuje podmínky pro pendlery, kteří musí volit mezi kontaktem s rodinou a ztrátou práce. Nařízení se dotýká mnoha Jihomoravanů. „Nikdo nedokáže stoprocentně doložit, zda se nemocný pendler skutečně nakazil při práci v zahraničí, to jsou domněnky,“ zlobí se na nařízení jihomoravský pendler Tomáš Petrovič.

15. březen: Břeclavská nemocnice jako ohnisko nákazy

Koronavirus se nevyhýbá ani zdravotníkům. Patnáctého března má pozitivní testy na koronavirus několik zdravotníků z břeclavské nemocnice. Nákaza se v nařízení šíří poměrně rychle a stává se z něj jedno z nejzasaženějších míst na Břeclavsku. Koronavirus nemocnici ochromuje, dokonce výrazně omezuje fungování některých oddělení.

Nejdřív má pozitivní test na koronavirus několik lékařů a sester z oddělení ARO a ORL. Někteří zdravotníci si anonymně pro Deník Rovnost stěžují na nedostatek ochranných pomůcek. „Máme jich dostatek,“ hájí se ředitel nemocnice Petr Baťka. Obě oddělení jsou na čas uzavřená.

O pár týdnů později se dalším ohniskem nákazy stává interní oddělení. Už dříve přestalo přijímat nové pacienty. „Udělali jsme šedesát testů, pozitivně vyšlo pět. Celkem je nyní pozitivních jedenáct zaměstnanců nemocnice, tři lékaři a osm sester,“ uvádí osmého dubna Baťka. Z toho pět zdravotníků pracuje na interně, kde má pozitivní testy i devět pacientů.

16. březen: Svatá Anna jako centrum boje proti koronaviru

Pacientům při vstupu do nemocnice měří teplotu termokamera.Zdroj: FNUSA

V Brně se rozhodnutím vlády stává pracovištěm specializovaným na péči o pacienty s koronavirem ve vážném stavu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Pekařské ulici. Pouze zdravotníci ve svatoanenské nemocnici nově budou pečovat o lidi, jejichž stav bude vyžadovat pobyt na jednotce intenzivní péče nebo oddělení ARO.

Zdravotníci ve svatoanenské nemocnici vyčleňují třicítku intenzivních lůžek. „Jsou připravená pro pacienty z celé Moravy, pozitivní na Covid-19, kteří budou potřebovat napojení na plicní ventilaci,“ upřesňuje mluvčí zařízení Dana Lipovská.

Fenomén roušky: zapojuje se i Deník Rovnost a celebrity

Zdroj: Deník / Attila Racek

I v době, kdy ještě nošení roušek není nevyhnutnou povinností ve veřejném prostoru už Jihomoravané nasazují masky a zakrývají jimi ústa a nos. Na výzvu Deníku Rovnost, ve které jsme upozorňovali, že za nošení roušek se není potřeba stydět, reagují stovky lidí, kteří posílají své selfie fotky v rouškách se vzkazy, aby se všichni lidé drželi a pozitivně mysleli. Připojují se se svými fotkami v rouškách i jihomoravské celebrity.

Kromě toho, že drtivá většina Jihomoravanů roušky nosí opravdu poctivě a chrání jimi sebe i své okolí, se i v kraji rozjíždí šicí stroje tisíců dobrovolníků, kteří nedostatkové zboží, které poptávají nemocnice, domovy důchodců, šijí ve velkém. Jedna z největších a nejorganizovanějších dobrovolnických iniciativ nazvaná Šijeme roušky vzniká v Brně. Má šest provizorních šicích dílen, jedna vzniká například v divadle Husa na provázku.

Šijí ale i jednotlivci, například i nejstarší obyvatelka Veselí nad Moravou Ludmila Klaudová. „Smekáme před jejím neskutečným elánem. Má rovných sto let a přesto zasedla ke stroji,“ říká mluvčí radnice Žaneta Jančaříková.

Jihomoravský kraj nařizuje povinné nošení roušek na veřejnosti od osmnáctého března, a jen o několik hodin tak předstihuje vládu, která vydává stejné opatření.

24. březen: První vyléčený Jihomoravan

Ilustrační foto.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

V březnu sice čísla nakažených v kraji prudce stoupají, objevují se ale dobré zprávy. Čtyřiadvacátého března přichází informace o prvním uzdraveném Jihomoravanovi, který prodělal nemoc Covid-19.

Prvním vyléčeným Jihomoravanem je osmadvacetiletý muž z Blanenska, který si přeje zůstat v anonymitě. Několik dní po propuštění z nemocnice vypráví o nemoci i léčení Deníku Rovnost. Největší strach měl o svou přítelkyni a ročního synka, kteří zůstali doma. „Řekli mi, že jsem jedenáctý vyléčený v republice a první na Moravě. S rodinou jsme denně byli ve spojení přes videohovor. Nákaza se u nich naštěstí nepotvrdila. Ani u kolegů a kamarádů, se kterými jsem byl v kontaktu. Za to jsem strašně rád,“ říká.

Kde se mohl nakazit, netušil. V nemocnici mu nemoc provázely bolesti při dýchání a u srdce. „Pořád se mi hůř dýchá. Mám odpočívat. V týdnu půjdu na kompletní vyšetření plic a srdce. Je podezření na menší zánět, takže kromě návštěvy lékařů budu pracovat z domu a pak se uvidí,“ upřesňuje ještě několik dní po propuštění a negativních výsledcích testů muž.

Fenomén Coronavirus Dance Challenge: tančí strážnice i řidiči

Populární taneční výzva Coronavirus Dance Challenge se rozšířila i do Brna. Zapojily se do ní brněnské strážnice ze služebny městské policie v severní části města.Zdroj: printscreen MP Brno

Svět, který sužují negativní zprávy o stálém šíření koronaviru a přibývání úmrtí na něj, hledá cesty, jak si udržet dobrou náladu. Vznikají proto různé výzvy. Jednou z nich je taneční výzva Coronavirus Dance Challenge. Při ní lidé tančí na píseň mluvící o zásadách bezpečného chování při nákaze.

Šestadvacátého března se výzva rozšiřuje i na jižní Moravu. Na slova Drž si odstup, myj si ruce, nedotýkej se tváře a tancuj, zpívaná v angličtině, jako první odvážné tančí strážnice brněnské městské policie. Výzvu dál posouvají třeba brněnskému dopravnímu podniku, jehož řidiči a dispečeři o pár dní později odpovídají rovněž videem. Pozadu nezůstávají například ani studenti, kteří pečují o děti zdravotníků v Brně a jejich malí svěřenci.

Různé výzvy se šíří i sociálními sítěmi, v jednu chvíli například lidé zveřejňují své fotky z dětství.

28. březen: Gaučové krmení a online zábava

Zdroj: Deník / Attila Racek

Postupující nemoc Covid-19 zavírá Jihomoravany v jejich domech a bytech. I tak se ale nenudí. Jihomoravské kulturní i další instituce pro ně připravují lákavý online program. Osmadvacátého března se lidé po dlouhé době dívají na zvířata z brněnské zoo. Chovatelé totiž vysílají první gaučové komentované krmení. Hlavní hvězdou je v něm medvědice kamčatská a její chovatelka, která jí přímo do tlamy hází ryby. „Jindy jí házím potravu po výběhu, aby si ji sama našla. Tentokrát se ale trefuji do její blízkosti, ať nám nikam daleko neuteče,“ vysvětluje divákům Klára Vondráková. U natáčení je i fotoreportér Deníku Rovnost Attila Racek a medvědici nadšeně chytající ryby zachycuje na sérií fotek.

Zoo ale není jediná, která pro Jihomoravany rozjíždí online program. Muzea vytváří pracovní listy pro děti, zpřístupňují virtuální prohlídky expozic. Divadla přináší záznamy svých představení. Pozadu nezůstávají ani kasteláni hradů a zámků. „Je nám velmi líto, že návštěvníky nemůžeme přivítat, protože se máme čím chlubit. Protože nyní lidé nemohou do zámku, chceme, aby zámek šel za nimi. Proto jsme na našem oficiálním facebooku uveřejnili profesionální čtvrthodinové video. Představujeme v něm historii panství i jeho okolí,“ uvádí třeba kastelán kunštátského zámku Radim Štěpán.

30. březen: Jižní Morava jako pokusný králík chytré karantény

Kvůli chytré karanténě dorazilo na jižní Moravu pět armádních odběrových týmů.Zdroj: AČR

Vláda přichází s nápadem, jak zabránit šíření koronaviru. Představuje projekt takzvané chytré karantény. Před spuštěním ji chce otestovat, pokusní oblastí se stává jižní Morava. Předposlední březnový den týdenní pilotní projekt startuje, do kraje přijíždí vojáci, kteří budou společně se záchranáři odebírat vzorky lidem s podezřením na koronavirus.

Armáda do kraje vysílá pět odběrových týmů. „Odběrové týmy odeberou vzorky u všech, kteří nemají vlastní auto a nemohou jít do odběrového místa, protože nechceme, aby tam jezdili standardní městskou hromadnou dopravou. Pokud budou mít vůz, tak mohou odjet sami na odběr,“ uvádí předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula.

31. březen: První mrtvá Jihomoravanka

Ilustrační foto.Zdroj: DENÍK/Martin Divíšek

Poslední březnový den se na jihu Moravy stává smutným milníkem. V kraji na nemoc umírá první člověk. Je jím důchodkyně převezená do brněnské svatoanenské nemocnice z Opavy. „Žena se narodila v roce 1946,“ uvádí mluvčí zařízení Dana Lipovská.

Jen o dva dny později umírá na onemocnění Covid-19 první Jihomoravan. Není jasné, zda jde o muže nebo o ženu, ani z jaké části kraje. „Zemřela osoba ve věku nad šedesát let se závažnými komorbiditami, tedy dalšími závažnými onemocněními,“ říká Renata Ciupek z krajské hygienické stanice.

Do večera desátého května se počet zemřelých na koronavirus v kraji drží na čísle devatenáct.

Fenomén: Sranda musí být! I kdyby koronavirus…

Zdroj: Deník / Dalibor Krutiš

Jihomoravané si i ke konci prvního měsíce života s koronavirem stále udržují dobrou náladu. A nebojí se ani vtipkovat. Řada vtipů plní sociální sítě třeba na apríl, tedy prvního dubna. Některé instituce třeba s nadsázkou nabízí dopravu knih do domu či venčení psa pomocí dronů. „Moravané a Češi umí žertovat i v nejtěžších dobách. Němci nám za druhé světové války říkali, že jsme smějící se bestie,“ připomíná brněnský psycholog Jiří Brančík.

Veselí lidé přenáší i do jinak prázdných jihomoravských ulic. Roušky dávají i různým sochám. V Brně pokrývku úst a nosu dostává třeba socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka na Komenského náměstí. Všichni počin berou s nadhledem. „Zatím se na nás se žádostí o odstranění masek nikdo neobrátil, podobný příkaz jsme nedostali ani z brněnského magistrátu. Vzhledem k tomu, že nevznikla žádná škoda, a také s přihlédnutím k současné situaci, kdy se na roušky na sochách můžeme dívat i jako na úsměvnou osvětu, jsme tedy zatím v tomto směru nic neřešili,“ vysvětluje mluvčí strážníků Jakub Ghanem.

Netradiční Velikonoce: místo pomlázky ven do přírody

Zdroj: Deník / Attila Racek

Svátky, jaké nikdo nepamatuje, zažívají o letošních Velikonocích i Jihomoravané. Vládní opatření i strach z koronaviru způsobuje, že v jihomoravských ulicích se neobjevují koledníci s pomlázkou, lidé ji většinou řeší jen v rodinném kruhu. Avšak velikonoční počasí jakoby se proti lidem spiklo. O velikonočním víkendu svítí slunce a teploty jsou téměř letní. Jihomoravané tak vyráží k oblíbeným přírodním turistickým cílům a na cyklostezky. Plno je například u Brněnské přehrady. „Kdyby bylo o maličko tepleji, tak bych klidně šel i do vody,“ usmívá se třeba Marek Gregor.

Přestože se Jihomoravané o krásné počasí nenechávají připravit, většina jich ven vyráží s rouškami. Policisté se ale setkávají i s několika hříšníky. „Nejčastěji jsme řešili situace, kdy lidé neměli roušky. Tradičním nešvarem se stalo postávání kolem výdejních okének zejména s pivem, případně posedávání před restauracemi,“ shrnuje dění o Velikonocích policejní mluvčí Pavel Šváb.

Ještě před svátky rovněž vláda povoluje otevření hobbymarketů. A začátek svátků se tak nese v kraji ve znamení přeplněných parkovišť před těmito obchody.

První kroky zpět k normálu

Zdroj: Deník / Attila Racek

Ke konci dubna se přírůstek nakažených v republice i kraji zpomaluje, zato je stále více a více vyléčených. Vláda proto představuje plán uvolňování opatření. Na návrat do normálu se těší i Jihomoravané. Jako první se dvacátého dubna vrací do jihomoravských měst farmářské trhy, zákazníky opět vítají řemeslníci, lidé jdou s pejsky do psích salonů nebo opět kupují auta v autosalonech a v autobazarech. Prodejci se vracejí třeba na brněnský Zelný trh. „Skleníky nám praskají ve švech, už se těšíme, až si lidé sazenice koupí a dají je do země,“ říká třeba Miluše Marečková, která na náměstí prodává léta.

O týden později, sedmadvacátého dubna, mohou otevřít zoo. Na jižní Moravě se příležitostí jako první chytá brněnská zoo. „Lístky si mohou lidé koupit jen online. Musí mít nasazenou roušku nebo jinou ochranu úst a nosu a dodržovat rozestupy,“ popisuje pravidla mluvčí zahrady Michal Vaňáč.

23. duben: Plošné testování provází chaos, zasahuje i policie

Zdroj: Deník / Attila Racek

Vláda chce otestovat kolektivní imunitu lidí a odhalit počet nakažených v populaci. Přistupuje proto k plošnému testování. Ve vybraných městech chce otestovat tisíce lidí. Odběrové stany armáda staví i v Brně. Jedno dočasné testovací centrum vzniká na Moravském náměstí, další u kampusu v brněnských Bohunicích.

Akce vypuká třiadvacátého dubna. Ve stanech zdravotníci odebírají vzorky dobrovolníkům určených věkových skupin s trvalým bydlištěm v Brně, kteří nejeví příznaky onemocnění. První den je u stanů chaos. Dobrovolníků je víc, než se čekalo, lidé stojí ve dlouhých frontách, předbíhají se, nadávají si, uklidňovat se je snaží vojenská policie s pomocí strážníků. V dalších dnech je už situace klidnější.

Jen za první den se nechalo otestovat více než 1 400 lidí, a stanovený požadovaný limit pět tisíc otestovaných se daří dosáhnout dříve, než se čekalo. Devětadvacátého dubna už jsou stany pro dobrovolníky nepřístupné. Studie kolektivní imunity odhalila, že koronavirem onemocnělo 107 lidí z celkového počtu 26 546 testovaných z celé republiky. Z dat zveřejněných Ústavem zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že počet lidí pozitivních na Covid-19 je k šestnáctému dubnu v Brně šestatřicet na sto tisíc obyvatel, v celém kraji osmatřicet.

1. květen: Pusťte nás na Slovensko, protestují

Zdroj: Deník / Iva Haghofer

Vládní ignorace situace lidí na česko-slovenském pomezí vadí lidem z jihomoravských Sudoměřic a slovenské Skalice. Lidé se kvůli opatřením na hranicích nemohou bez výrazných komplikací v podobě absolvování drahých testů na koronavirus či povinné karanténě nemohou dostat za svými rodinami či prací. A to přesto, že epidemiologická situace se v obou zemích výrazně neliší.

Skupina nespokojených lidí na obou stranách hranice proto prvního května pořádá protest. Po vládách obou zemí chce, aby vymezily zhruba třicetikilometrové příhraniční pásmo. „Pro naše čtyřčlenné rodiny je nemožné, abychom se všichni nechali otestovat v Brně, zvláště když si na testy pro samoplátce nemůžeme vydělat,“ říká za organizátory Marie Mikulková.

Další protest je plánovaný o týden později, nakonec se ale nekoná. Podle jedné z pořadatelek protestu se organizátorům ozvala slovenská i česká policie s tím, že by protestem porušovali vládní opatření a vystavili se tak mnohatisícovým pokutám. To si lidé nemohou dovolit, proto od demonstrace upouští.

5. květen: "Zázračný" lék Remdesivir v Brně

Experimentální lék Remdesivir.Zdroj: archiv VFN

Do Brna pátý květnový den doráží zásilka experimentálního léku Remdesivir. Ministerstvo zdravotnictví totiž po jednání s americkým výrobcem rozhodlo, že užití léku povolí ve čtyřech vybraných nemocnicích v republice. Jedinou na Moravě se stává svatoanenská nemocnice.

Celkově do zařízení přichází dávky léku pro deset pacientů. Jeho podání je ovšem možné jen pokud nemocní splní svým stavem ministerstvem přesně stanovená pravidla. „Žádný z pacientů, o které aktuálně pečujeme, je nesplňuje. Lék je proto připravený pro další,“ říká mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

11. květen: Další uvolňování… A Jihomoravané vyráží na zahrádky

Přípravy na otevření zahrádek.Zdroj: Deník / Jaroslav Loskot

Další fázi uvolnění vládních opatření si jedenáctého května, dva měsíce po odhalení prvních pozitivních případů v kraji, užívají i Jihomoravané. Otevírají se pro ně restaurační zahrádky, obchodní centra, muzea, galerie, nebo třeba kina. Vše za přesně stanovených hygienických podmínek.

V kraji je k večeru desátého května stále lepší epidemiologická situace. Z koronaviru se vyléčily již dvě třetiny pacientů z celkového počtu nemocných. Nejlepší situace je k večeru desátého května na Hodonínsku, kde už je podle údajů krajských hygieniků pouze jeden nakažený pacient. Ve všech okresech ale už je minimálně polovina vyléčených.

Večer desátého května je v kraji evidovaných 486 případů onemocnění Covid-19, zaznamenaných 325 případů vyléčení se z nemoci a devatenáct úmrtí.