Pětašedesátiletý Vlašín se ochraně přírody začal věnovat už ve Skautu. Po vystudování přírodovědy pracoval pro Státní ústav památkové péče a ochrany přírody. „Na tehdejší poměry tam vládla poměrně liberální atmosféra. Věnoval jsem se vyhlašování chráněných krajinných území. To dřív bylo mnohem jednodušší. Nikdo se neptal, kdo je vlastníkem lesa,“ přiznal.

I čas po práci Vlašín trávil bojem za ochranu životního prostředí. „Ve Svazu ochránců přírody jsme připravovali různé petice a dopisy. Dva roky jsme bojovali proti výstavbě Masarykova okruhu. Tam byly přirozené dubohabrové porosty, které soudruzi nenávratně zničili. Do dneška to vnímám tak, že zabetonovali jednu z nejkrásnějších lokalit v Brně,“ lituje muž.

Svou aktivitou pomohl zastavit třeba vybudování asfaltové cesty na vrchu Děvín na Břeclavsku. „I když jsme se snažili, zničili několik lužních lesů. Problémem byly také skládky nebezpečného odpadu. V Brně se to týká třeba skládky v Černovicích,“ upozorňuje.

Jihomoravský kraj je na tom však podle něj ještě dobře. Ne však kvůli tomu, že by se komunisté více starali. „Nebylo tady tolik chemického průmyslu jako na severu země. Netěžilo se tu uhlí ani nevyráběl benzín. Specialitou regionu je ale těžba ropy. Na Hodonínsku a Břeclavsku jsou vrty, z kterých vytéká nafta. Většina z nich je opravených, ale je to velmi nebezpečné. Pokud se ropa dostane do půdy, bude to kvůli zásobám vody problém,“ dodává.