U Keltů se ztratil iPhone! Nebýt občasných úsměvných výkřiků moderní doby, ocitli by se návštěvníci Římského vrchu tyčícího se nad novomlýnskými nádržemi a obcí Pasohlávky ve druhém století našeho letopočtu. V době, kdy římské legie postupovaly územím dnešní jižní Moravy, jež tehdy patřila různým nejednotným germánským kmenům. O první zářijové sobotě jim toto období v jednom z nejcennějších archeologických nalezišť, v Hradisku u Mušova, připomíná už počtvrté dvoudenní festival Germania subacta.
Za budovou návštěvnického centra Brána do římské říše je slyšet římské učitele cvičící boj s nadějnými malými legionáři. Další zvědavci zase zjišťují, odkud se braly barvy, které zkrášlovaly oděv samotného císaře, jak se tkaly látky, a nebo to, jak se vyráběly prsteny a lampičky.
Na náramku pro svoji mámu tady pracuje i pětiletý Petřík Vaverka z Brna. Festival Germania subacta si s rodiči užívá už potřetí. „Římany miluju. S tátou chci bojovat každý den. Doma mám jeden pravěký štít, jeden římanský, a ještě mám taky sekeru a meč. A taky kryt na něj, podívej! A myslím, že i pirátskou šavli. Jo a nejraději mám z Římanů gladiátory,“ vyjmenovává v pauze mezi náročnou prací malý šibal.
Máma Kateřina Vaverka Richterová se jen usmívá. „Římané se ho drží už dlouho. S manželem máme oba rádi historii, tak nás to těší. Festival býval dříve komornější, poslední roky se hodně rozrůstá. A je to moc dobře,“ pochvaluje si sympatická mladá žena.
Zatímco je část pod Římským vrchem včetně interaktivního návštěvnického centra věnovaná rukodělným a herně-naučným aktivitám pro děti či přednáškám, nahoře na kopci je program o poznání dynamičtější. „Program je v zásadě podobný každý rok, založený je na kontrastu dvou kulturních okruhů. Jakési mantinely nám poskytují markomanské války a střet Římanů s Germány. Novinkou je, že jsme ho rozdělili do dvou dnů. V pátek odstartoval přednáškou, kterou doplnily ukázky jezdeckého umění římských jezdců, což bylo velmi atraktivní, a pak další drobnější obřady,“ vypráví za pořadatele festivalu archeolog Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu Akademie věd.
Výcvik absolvují mladí legionáři
Sobotní program na Římském vrchu zpestřuje kromě germánského a římského ležení ukázka míčové hry harpastum a také velká dětská bitva, které předchází výcvik malých legionářů. „Vy dostanete, to uvidíte!“ ozývá se před bitvou z řad přihlížejících diváků.
„Děcka, jak jsme se to učili? Ave, Cesar! Ave, já! A teď ječíme, jak jen to umíte! Meče naježit a jdeme na to! Budeme vyjednávat?“ hecuje svoje svěřence římský centurion, jemuž hned několik desítek dětských hlásků shodně odpovídá, že v žádném případě.
Vřava začíná. Jasnou převahu v ní mají římské formace. „Ti jim tedy dali na frak. Už tady se projevují choutky malých vrahounů,“ vtipkují přihlížející diváci ve chvíli, kdy skupinka asi šestiletých hochů důrazně kontroluje na zemi ležící barbary.
play_fill
Vyvrcholením programu, kterého se aktivně účastní na dvě stovky lidí z nejrůznějších historických skupin z tuzemska i zahraničí, je jako každoročně závěrečná bitva Římanů s Germány. „Průběh bitvy je vždy jiný, pokaždé má jiné vyústění. Tentokrát jde o draze vykoupenou remízu,“ říká Komoróczy.
Remízou, jíž předchází kruté vypálení germánské vesnice, myslí dohodu mezi barbarskými kmeny a Římany. Mír stvrdí znesvářené strany darováním dvou synů germánského náčelníka do převýchovy římským vojákům. „Že k takovýmto remízám skutečně docházelo, máme doloženo. Mimo jiné například i na sloupu císaře Marka Aurelia. Části válek končily dohodami obou stran stvrzovanými i náboženskými akty,“ osvětluje archeolog.
Kolem šesté hodiny večerní se více jak tisícovka návštěvníků postupně rozchází. „Je skvělé, že archeologicko-historické téma osloví takové množství lidí. Ukazuje se, že právě toto je platforma, pomocí níž můžeme sdělit něco o dějepisu a minulosti zábavnou formou široké veřejnosti. Často slýchávám, že je škoda, že se dějepis ve školách neučí formou příběhu s vizualizacemi, který si žáci mohou osahat u nás v návštěvnickém centru. Ohromně mě zvlášť těší, že je tady tolik dětí. Potřebujeme, aby se mladá generace naučila, že vědění je dobrá věc. A právě takovýto festival je silným nástrojem,“ zdůrazňuje Komoróczy.
