Je něco kolem třetí odpoledne a k provizornímu sólu míří krojový průvod se stárkami a stárky, který prošel centrem města. „Už tady máme děti z poštorenského slováckého krúžku Koňárci,“ hlásí moderátorka Radka Kobrová.

Následují je houfy krojovaných z Břeclavi a okolí, ale i ze zahraničí. Mladou generaci doplňuje ta starší. Koňské povozy přivážejí mužáky v typických tmavých krojích. Na tanečním sóle si někteří troufají i na verbuňk.

Členové národopisného souboru Břeclavan si s sebou přinášejí postel. Ne že by se měli nudit. „To je naše rekvizita pro vystoupení,“ vysvětluje zkušený tanečník souboru Libor Stránský.

Mladí muži celí v bílém pak v posteli leží, šoupají ji po sóle a přeskakují ji. Choreografii diváci odměňují potleskem.

Slavnosti nabízejí i místní pivo a tradiční dobroty. Ve stánku s langoši a maďarskými uzeninami je Michaela Finková. „Odpoledne se nezastavíme. Lidé se na langoše i vracejí,“ říká žena.

Při Svatováclavských slavnostech mohou zájemci vystoupat asi 170 schodů na zámeckou věž. Letos naposled. Návštěvnická sezona končí. „Jen v sobotu se z vyhlídky rozhlédlo 215 lidí,“ počítá průvodkyně. Prohlídku si však ještě lze individuálně sjednat u zástupců městského muzea.

Zatímco nedělní program je ryze foklorní, v sobotu zase multižánrový. „Ještě jedno kafe bych si dal…,“ zpívá Robert Křesťan a Druhá tráva. Na rychlejší rytmy se mezitím rozpohybují tanečnice a tanečníci místních souborů N.C.O.D. a Actiwity D.C.

K pohodové zábavě přispívá i pěkné počasí. „Přálo nám. Potěšilo mě, že třeba na zpěvačku Kristinu se přijelo podívat také mnoho lidí ze Slovenska," všímá si za organizátory ředitel břeclavského muzea Petr Dlouhý.

Sobota vrcholí koncerty Michala Hrůzy a lanžhotského rockera Jiřího Zonygy s Větry z jihu. Nedělní program, který začal s dechovou hudbou Hovorané, finišuje za tónů šakvické dechové hudby Túfaranka.