Od objevu v úterý uplyne přesně třicet let. „Jako vedoucí tehdejšího výzkumu jsem do odhalené krypty vlezl první. Narazil jsem na hromadu kostí. V rohu jsem hned objevil pomalovanou lebku, takzvanou Jedničku. Za mnou se do kostnice připlazili i další kamarádi. V kryptě byl čerstvý vzduch, přestože dvě a půl století nebyla větraná,“ vrátil se ve vzpomínkách na památný den speleolog a amatérský archeolog Marek Šenkyřík.

Křtinský chrám zkoumal dvacet let a Deníku poskytl ze svého archivu unikátní fotografie. Krátce před objevem mu existenci krypty pod chrámem naznačila virgule. Tajemné prostory předvídalo i starší mikrogravimetrické měření. Vyklízení objevené kostnice trvalo a vše se z podzemí transportovalo pomocí speciálně sestrojené lanovky. Krypta ukrývala ostatky bezmála tisícovky lidí. Část z nich a všech dvanáct pomalovaných lebek si na výzkum s sebou odvezli odborníci na oddělení lékařské antropologie do Brna.

Lebky byly označeny černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a na čele se symbolem v podobě písmene T. „Podle historiků se jedná o kresby, které pocházejí ze sedmnáctého století a podle chemické analýzy se v použitém barvivu nacházela směs dřevěného uhlí a živočišného tuku," uvedla v odborné zprávě Ladislava Horáčková, tehdejší vedoucí oddělení lékařské antropologie Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Křtinský soubor lebek se symbolem vavřínového věnce je unikátní ze tří důvodů. Jde o dosud nejseverovýchodněji vzdálenou lokalitu podobných nálezů od míst největšího rozvoje zvyku pomalovávat a popisovat lebky zemřelých, která leží v jihozápadním Rakousku. „Typem kresby se křtinské lebky řadí k nejstarším svého druhu a také se jedná o první takový nález na našem území,“ stojí dále v odborné zprávě.

Šest nejzachovalejších lebek se po čtrnácti letech vrátilo zpět do Křtin. Tamní kostnice byla slavnostně otevřena 23. října 2005. Veřejnost ji může v turistické sezoně navštívit po předchozí rezervaci. Na známé mariánské poutní místo zamíří podle odhadů několik desítek tisíc lidí ročně. „Přesnou statistiku nevedeme. Do volně přístupného kostela ročně určitě zamíří tisíce lidí. Do kostnice jsou to přibližně stovky. Ale zájem roste,“ řekl Deníku křtinský farář Vít Červenka.

Podle Marka Šenkyříka se však zdá, že osvětlení v kryptě má negativní vliv na černý pigment kresby pomalovaných lebek a kresba vavřínů pomalu bledne. Před časem proto vyzval farní úřad aby nechal pomalované lebky odborně restaurovat. „Myslím si, že tento nález není dodnes náležitě doceněn. Přestože se jedná podle mého názoru hned o druhý nejvýznamnější archeologický objev v Moravském krasu – střed. Hned po známém Wankelově bronzovém býčku z Předsíně jeskyně Býčí skála,“ uvedl Šenkyřík.

Dodává, že křtinské lebky jsou nadále velkou záhadou. „Nikdo neví, proč je premonstráti ukryli v podzemí chrámu, v jakémsi nepřístupném trezoru v základech věže,“ uzavírá muž.

Křtinský objev před lety inspiroval také filmaře v mysteriózní sérii Strážce duší, kteří mu věnovali jeden s dílů s názvem Bratrstvo ohně.