Alejí k hradní bráně šlape kolem druhé hodiny odpoledne i pětadvacetiletá studentka Kristýna Seidlová s přítelem Tobiasem. „Šli jsme se nejdřív podívat k nedalekému kostelu, který není tak známý. Škoda, že není otevřený. S přítelem oba studujeme historii a dnešní vycházka je tak částečně spojená s naší prací. Na Veveří jsme už sice byli, ale oživili jsme si vzpomínky. K hradu jsme přijeli parníkem a zpátky do Brna pošlapeme pěšky,“ říká dívka.

Do přístaviště na parník od hradu naopak míří Martin Chovanec s rodinou. Dva jeho synové mají kola, ale podle slov otce se jim už nechce šlapat ani chodit. Brblají. Proto vzhůru na palubu k nedaleké přehradě. „Zapíchli jsme doma prst do mapy. Vyšlo z toho Veveří a rychlý okruh kolem přehrady. Do Veverské Bítýšky jsme dojeli autem z Černé Hory na Blanensku. Chtěli jsme se vyvětrat. Je to takový rodinný pěško-cyklo-parníko výlet,“ usmívá se muž.

O kus dál si už vstupenky kupují Maňákovi z brněnské Líšně. Na sobotní výlet je vylákalo slunečné počasí. „Na Veveří jsme nebyli už hodně dlouho. Chtěli jsme se také podívat, jak pokračuje rekonstrukce hradu,“ vysvětluje Ilona Maňáková.

Na hradě je přístupný venkovní areál. Nádvoří, hradby a také Prachová věž. Vše bez průvodců. Některá zákoutí jsou však obehnaná páskou a nepřístupná kvůli výkopům a rekonstrukci hradu. „Naposledy jsme měli otevřeno loni na podzim. Nyní tu máme po uvolnění opatření kvůli epidemii koronaviru turisty první den. V květnu chceme mít venkovní prostory hradu otevřené vždy o víkendu. Dál se uvidí, co se bude postupně uvolňovat s ohledem na epidemii koronaviru,“ vysvětluje kastelánka hradu Veveří Lenka Uedlová.

Kovářská dílna

Příchozí v sobotu na hradním nádvoří nahlížejí také do kovářské dílny Davida Charvátka. U roztopené výhně tam u kovadliny odpoledne kmitá kovář Janek. „Předvádíme práci, u které je hned vidět výsledek. Kováme různé lístky, podkovičky nebo srdíčka. Když někdo přijde s rozbitou sekerou nebo motykou, tak jsme schopní lidem nářadí opravit nebo vyrobit klínek. Jen prosíme, ať sundávají kovové části z topůrek a násad. Jinak je to zbytečná práce,“ dodává kovář.

Na nádvoří si turisté užívají jarního slunce, které má po mrazivém sobotním ránu konečně sílu. Vyhřívají se na travnatých plochách. Na schůdkách tam odpočívá v odpoledním slunci také Libor Jakoubek s partnerkou. Do Brna to měli pořádný kus. Za přáteli tam totiž přijeli až z Jablonce nad Nisou. „Osmého května jezdíme do Brna na přehradu za přáteli už třicet let. Zrovna jsem domů psal, že sedíme v centru brněnských svátečních turistů. Dnes je nádherně. Hrad známe, ale znovu jsme si prošli nádvoří a vystoupali na Prachovou věž. Dali jsme si kávu a do Brna jedeme zpět na kole. Super den, užíváme si to,“ říká chvíli před zpáteční cestou Jakoubek.

Další turisté dorazí na hrad v neděli. Otevřeno je od desíti hodin dopoledne do šesti večer.