Překvapení i nenávistné maily. Šéf hvězdárny v Brně mluvil o nápadu obřích těles

Zmiňoval jste Festival planet. Přibude letos nový nafukovací model?

Přibude, ale nesmím říct co. Ovšem bude to zase něco úplně jiného. Začali jsme Měsícem, pak následovala logicky Země a Mars. Pak jsme trošku narazili na limit, protože dělat jiné planety nám připadalo nudné. Kdybychom udělali planetu Merkur, všichni si budou myslet, že se jedná o Měsíc. Když bychom měli Venuši, jak je vidět z oběžné dráhy, je to vlastně bílá koule. A kdybychom chtěli udělat její povrch, sice můžeme, protože povrch zmapoval radar, ale ne dostatečně vysokým rozlišením. Na naše modely potřebujeme velké rozlišení.

A další planety?

Pak máte Jupiter. To je mramorová koule, která nevím, jestli by byla moc zajímavá. Saturn by byl hezký, ale prstenec se nedá nafouknout. Vypadal by jako karikatura. Uran a Neptun jsou modré koule, tam nic není. Takže jsme po třech modelech dali otázku, co budeme dělat dál? A napadlo nás, že uděláme Slunce v ultrafialovém oboru spektra, tak jako ho člověk nemůže vidět očima.

Já jsem tomu říkal nahnědlý pomeranč, když jsem to viděl poprvé, ale lidem se to líbilo. A tak jsme pochopili, že můžeme ukazovat věci, které jsou postaveny na reálných pozorováních, ale ukazují objekt tak, jak ho vlastně člověk nemůže vidět očima. Loni vznikla Temnalóna, temná podoba planety Země, což bylo na základě reálných pozorování. Ale takhle Země nevypadá. Vždycky je půlka světlá, půlka tmavá, přinejmenším. A v tomhle duchu bude i nový model.

Temnalóna v areálu Hvězdárny a planetária Brno na Kraví hoře.Zdroj: Deník/Sabir Agalarov

Můžete ho alespoň blíže popsat?

Bude to něco podle reálných dat, ale přitom to člověk takhle vidět nemůže. Můžu ještě prozradit, že to nebude věc ze Sluneční soustavy.

Čekal jste, že budou mít modely u lidí takový úspěch?

Ne. První model, nafukovací měsíc Lunalón vznikl k desátému výročí přistání člověka na Měsíci. Máme dramaturgickou radu, kde jsme to diskutovali s předstihem. Byl jsem skeptik a říkal jsem, že výročí nebude nikoho zajímat. Už je to dávná minulost. Ale pak jsme se shodli na tom, že je naší profesní povinností jej nějak připomenout.

První nápad byl, že postavíme model rakety Saturn 5. Nejdřív jedna ku jedné, to by byla výška sto metrů. Pak že to uděláme jedna ku deseti, což by byla desetimetrová raketa, ale i tak pořád veliká. A pak někoho napadlo, že bychom koupili nafukovací model Měsíce z Číny. Nakonec jsme přišli na to, že je v Brně firma, která je schopná model potisknout. První akce se konala v pátek, v sobotu a v neděli, protože z pátku na sobotu to bylo přesně padesát let od přistání.

VIDEO: Nafouknutá Temnalóna poprvé k vidění. Velký model planety už stojí v Brně

A hned první den byl velký zájem lidí?

Model jsme nafoukli v pátek v podvečer a přišlo pár desítek lidí. Řekl jsem: „Došlo na moje slova, nikoho to moc nezajímá." V sobotu když jsem přijížděl k hvězdárně autem, nebylo kde zaparkovat. Říkal jsem si, že je asi na koupališti je narváno. A ukázalo se, že lidé nejsou na koupališti, ale v parku. Najednou tam byly stovky lidí a v neděli tisíce.

Jak se to rozkřiklo, všichni se chtěli vyfotit s nafukovacím Měsícem. V pondělí jsme to sbalili, uklidili, odvezli. No a musím říct, že jsem v životě nedostal tolik nenávistných e-mailů, jak jsme totálně neschopní. Proč to tam není delší dobu. A to jsem pochopil, že to má potenciál. Teprve v tom okamžiku jsem si řekl, že jsme asi objevili něco, co se lidem líbí. Dneska je to nejsložitější a organizačně i finančně nejnáročnější akce, ale která má největší dopad.

Plánujete pro letošní rok novou expozici?

Ano. Ve spodním patře, v takzvaném exporatoriu, kde doteď byla obrazová galerie, bude nová výstava. V tomto okamžiku už se vyrábí. Bude na téma Vesmír za zrcadlem, zrcadla tam budou hrát velkou roli. Bude o vesmíru, jaký právě nemůžeme vidět, to znamená o temné energii a temné hmotě. Pokusíme se zviditelnit něco, co je neviditelné.

Brněnská hvězdárna slaví letos sedmdesátileté výročí od otevření. Máte v rukávu nějaké překvapení?

Nejsem moc příznivec jednodenních jednorázových akcí. Ale začátkem října uděláme největší setkání českých astronomů po pětadvaceti letech. V roce 1999 u nás byl takzvaný astronomický festival, sešli se u nás v podstatě všichni významní čeští astronomové a ohlédli se za dvacátým stoletím, které tenkrát končilo. Teď to chceme zopakovat.

Bude to jednak o tom, kam za pětadvacet let astronomie dospěla a jaká je její budoucnost. Podařilo se nám sehnat asi dvacet astronomů, kteří budou přednášet. Populárně, nebude to odborná záležitost. Budeme dělat on-line přenos. Poví, jak se astronomie vyvinula. Před čtvrtstoletím se třeba vůbec nemluvilo o družicích, dneska v Brně staví družice.

Chystáte nějakou akci i přímo na 16. října, který je označovaný za termín otevření?

Je záznam toho, jak se 16. října 1954 otevíralo. Bylo to tak, že nejdřív byla akce na magistrátu, tenkrát to byl národní výbor, pak šel průvod na hvězdárnu a tam bylo pozorování večerní oblohy. Letos chceme něco takového zopakovat. Uděláme setkání na magistrátu a pak uděláme průvod městem a vše vyvrcholí pozorováním tady na hvězdárně u původního dalekohledu z roku 1954, který tady zůstal do dneška. Tehdy to byl největší dalekohled v Československu.

Je Brno středem českého kosmického průmyslu?

Počet firem, které dělají do aerospace, tedy do letectví a kosmonautiky je tady hodně. Řada firem původně vznikla na Slovensku a přestěhovaly se do Brna právě kvůli místnímu podhoubí. A dokonce i největší organizace, která se zabývá kosmickými projekty, což je Výzkumný zkušební letecký ústav Praha, má svoji kosmickou divizi v Brně. Brno je centrem kosmického průmyslu.

Je to jednak kvůli tomu, že tomu přeje město Brno obecně i díky univerzitám. Teď jsou v procesu tři velké projekty, takzvané ambiciózní mise. Ministerstvo dopravy spolu s Evropskou kosmickou agenturou vypsalo soutěž a ty projekty vyhrály. Všechno Brňáci. Podali nejlepší nabídky a nejlepší nápady.

Jak složité je držet krok s neustále se vyvíjející technikou?

U projekcí v planetáriu jde vývoj pořád kupředu. Když bych to přirovnal k divadlu, tak můžete mít krásnou divadelní budovu, úžasné reflektory a kulisy, ale když máte špatné herce a uvádíte špatné hry, nepomůže vám to. Snažíme se hlavně investovat do tvorby pořadů, protože zjišťujeme, že lidé nám občas prominou, že to není technicky úplně dokonalé. Ale hlavně to musí být zajímavé a zábavné pro ně. Jde nám spíše o obsah než o formu, protože je to strašidelně drahé. Teď budeme kupovat nové datové projektory a jenom to nás bude stát dvacet milionů korun. Bude jich šest, jeden za tři miliony.

Ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel stroje na zázraky Jiří Dušek.Zdroj: se souhlasem Jiřího Duška

Co zajímavého bude letos na obloze k vidění?

V létě budou hezky viditelné planety na obloze, ale nebude to něco takového jako třeba úplné zatmění Slunce. Existuje reálná šance, že na podzim bude vidět jasná kometa. Mluví se o tom, že jedna kometa se přiblíží, ale není to jisté. Předpovídat jejich chování je velmi obtížné.

Na co se těšíte, že v blízké době na obloze uvidíte?

Říkám tomu takzvaná zážitková astronomie. Je spousta úkazů, které nemají žádný vědecký význam, ale je dobré je zažít. Jasná kometa, meteorický roj, úplné zatmění Slunce, polární záře. Za některými věcmi musí člověk někam putovat a některé věci se nedají předpovědět, kdy nastanou. Třeba kdy proletí nějaká velmi jasná kometa. To se dá většinou s předstihem jenom několika měsíců.

Já už od střední školy tyhle úkazy vyhledávám aktivně. Postupně si odškrtávám všechno, co jsem viděl. A už jsem viděl skoro všechno. Teď se ale třeba v dubnu chystám na výpravu do Jižní Ameriky do Chile. Na observatoř Cerro Paranal, kde jsou největší dalekohledy na světě. Strávím tam pět nocí, tam je nejkrásnější obloha na světě.

• Připomeňte si, jak vypadal festival planet

Jaké jsou důvody vaší cesty do Chile?

U nás na hvězdárně jsme se pustili do tvorby nového pořadu pro digitální planetárium. Je věnovaný mrakům, fenoménu mraky. Právě v Chile, kde je ta observatoř, jsou zvláštní klimatické podmínky, kde se vyskytují téměř všechny druhy mraků. Jedeme tam tým čtyř lidí a budeme tam natáčet záběry pro naše představení. Bude to pracovně studijní pobyt, ale jenom pět dní.

Myslíte, že někdy nastane okamžik, kdy vás vesmír nebo obloha začne nudit?

Nenudí nikdy. Jak lidé poznávají vesmírné jevy a jak se zdokonalují astronomické přístroje, ukazuje se, že je všechno mnohem zajímavější, než jsme si mysleli. Už jsem trošku pamětník. Věci, o kterých se třeba diskutovalo, když jsem se začal věnovat astronomii, jsou už nyní vyřešené.

Například?

Třeba jak je starý vesmír nebo jak se bude vyvíjet do budoucna. To už víme. Ale je spousta věcí, které jsou záhadné. Asi nejzáhadnější je, proč je vesmír takový, jaký je. Že všechno funguje dohromady. A pak je fenomén temné energie a temné hmoty. Hvězdy a všechno, co vnímáme pomocí našich astronomických přístrojů, takzvaná viditelná hmota, tvoří pouze čtyři procenta hmoty celého vesmíru. Šestadevadesát procent je temná energie a temná hmota, o kterých víme jen to, že existují.

Můžete to přiblížit?

Trochu se to dá přirovnat k lordu Voldemortovi z Harryho Pottera, kdy v prvním díle této série byl lord Voldemort uvnitř nějakého člověka. Pod námi prostupuje něco zvláštního. Temná hmota prostupuje i námi v tomto okamžiku. Víme, že existuje, ale nevíme, co to je. A takových věcí je spousta. Pořád mě fascinuje jednak, že vesmír funguje jako celek, a za druhé, jak vypadá.

Kdo je Jiří Dušek?

• Je mu 52 let. Bydlí v Brně, je ženatý, má dceru a syna.
• Vystudoval teoretickou fyziku a astrofyziku na Masarykově univerzitě.
• Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno. Od roku 2008 je tam ředitelem.
• Od roku 2016 je i senátorem. Nyní jako nestraník za ODS.
• Miluje cestování. Loni navštívil Bhútán, letos se chystá ostrov Svatého Tomáše a Princův ostrov