Několik let studují, úspěšně složí státní zkoušky a převezmou kýžený titul. Při hledání práce ale narazí. I přes rekordně nízkou nezaměstnanost skončí na úřadu práce. I takovým lidem pomáhá projekt Záruky pro mladé, který už necelé čtyři roky zaštiťuje úřad práce. Podle čerstvých údajů instituce uzavřeli úředníci doposud na jihu Moravy smlouvu s 893 zájemci, což je nejvíc v České republice.

Projekt začlení mladé lidi do práce
-koho projekt podporuje: nezaměstnané lidi do devětadvaceti let
-kolik lidí uzavřelo pracovní smlouvu v kraji: 893
-od kdy do kdy: konec roku 2015 – prosinec 2021
-nezaměstnaní absolventi škol k poslednímu dubnu: nižší střední odborné vzdělání (32), výuční list (217), gymnázium (99), vyučení s maturitou (84), střední odborná škola (268), vyšší odborné vzdělání (23), vysokoškolské vzdělání (240), doktorské (7), celkem 970

Projekt potrvá ještě déle než dva roky. Cílí na nezaměstnané do devětadvaceti let bez rozdílu dosaženého vzdělání. „Pomáháme zejména ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností. Nepřítomnost pracovních návyků, chybějící praxe, nedostatečné vzdělání či věk jsou naléhavá rizika,“ zdůraznila ředitelka úřadu práce Kateřina Sadílková.

Poradci projektu párují vhodné zájemce s nabídkami práce. Po uzavření dohody poskytne firmě úřad peníze na platy. „Zaměstnavatelům projekt umožňuje získat mladé lidi sice bez větších zkušeností, ale naopak s možností zaučit je přímo ve firmě,“ vyzdvihla mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Osmadvacetiletá Lucie Řičánková shání práci už přes tři měsíce. Sedm let pracovala v administrativě a zkušenosti jí nechybí, zaměstnání odpovídající svým dovednostem ale najít nemůže. „Nejvíc mě odrazuje, že většina inzerátů neříká pravdu. Zaměstnavatelé lžou o výplatě, pracovní náplni i době. Nečekala jsem, že sehnat práci bude tak obtížné,“ posteskla si Brňanka.

Podle údajů za první čtvrtletí letošního roku bylo v kraji 970 absolventů škol bez práce. Jde o nejvyšší počet v České republice.

NEVHODNÉ OBORY

Ekonom Lukáš Kovanda to vysvětluje především špatným výběrem studijního oboru. „I přes velmi nízkou nezaměstnanost existují skupiny lidí, které buď z důvodu nedostatečné kvalifikace nebo s odborností, která trpí útlumem, práci neseženou. V Brně jsou to typicky humanitní studia jako sociologie, antropologie nebo genderová studia. Nejžádanější jsou přitom technické profese, obráběči, lakýrníci nebo elektrikáři,“ sdělil.

Obráběče kovů už několik let shání Letovické strojírny z Blanenska. „Na trhu jich je málo a firmy se o ně přetahují. Zdá se mi ale, že se situace v posledních letech zlepšuje,“ poznamenala za strojírny Libuše Brablecová.

Její slova potvrdila také zástupkyně ředitelky Integrované střední školy Hodonín Ivana Těthalová. „Oproti předchozím rokům se letos přihlásilo víc studentů. Naše škola úzce spolupracuje s místními firmami a rodiče hodně zajímá uplatnění v praxi,“ zmínila.

I na průmyslovou školu v Břeclavi se podle jejího ředitele Jaroslava Gliera hlásí víc zájemců. „Stále to ovšem není dostatečné. Poptávka na trhu nabídku mnohonásobně převyšuje. U nás nejvíc stoupl zájem o elektroobory, ale třídy naplněné nejsou,“ informoval.