Pokud střelec zasáhne oběť až poté, co zemře, je kost poškozená jinak než při střelbě zaživa. „Po smrti člověka kosti ztratí vodu a kolagen, jsou tedy sušší a křehčí,“ vysvětlila Veronika Kováčová z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Masarykovy univerzity.

Typ poškození kosti vidí lékaři a antropologové pouhým okem nebo pod mikroskopem. Takto získaná zjištění pak musí ještě potvrdit doplňkovými postupy. Brněnští vědci uvádí, že jim k tomu může posloužit i jejich nová metoda.

Postup vyvinutý v Brně umožňuje trojrozměrné zobrazení kosti. „Vyšetřovatelé tak mohou zachovat co největší část kosti. Nemusí tak do vzorku zasahovat,“ popsal výhodu metody Tomáš Zikmund z výzkumné skupiny Charakterizace materiálů a pokročilých povlaků brněnské techniky.

Metoda z Brna
- Nová metoda pomůže odhalit, zda střelné zranění vzniklo po smrti oběti, nebo za jejího života.
- Umožní odborníkům zkoumat větší části kostí. Ty, na rozdíl od malých vzorků, nezkreslují výsledky výzkumu.
- Metodu vyvinuli vědci z Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity.
- Metoda zatím poslouží jen u nálezů malých kousků kostí.

Velikost vzorku je pro odborníky klíčová. Malý vzorek totiž zkresluje výsledky, které pak potvrzují nebo vyvrací závěry prvotního ohledání kosti. „Velice záleží, z jaké části kosti vzorek vezmua v jakém směru ho nařežu,“ upozornila Kováčová.

Nová metoda zatím tradiční postupy nenahradí. „Je velice drahá a časově náročná. Poslouží ale jako doplňková metoda při nálezech, kde máme malý kousek kosti,“ uvedla Kováčová.

Tým výzkumníků nyní čeká na publikaci svých závěrů a především odezvu na ně. „Jedná se o základní výzkum, takže budeme čekat, zda tato metoda bude dávat smysl vědecké komunitě,“ řekl vedoucí výzkumné skupiny brněnské techniky Jozef Kaiser.