Podle Jurečky je to skoro o osm set milionů více, než v loňském roce. „Dotujeme závlahová zařízení, kanalizace nebo čističky u těch nejmenších obcí," vyjmenoval ministr některá opatření.

Téměř čtyři sta milionů přitom poslouží na protipovodňová opatření. „Hlavně taková, která kromě zabránění povodním, dokáží zároveň i zadržet vodu a pomohou jejímu vsakování," dodal Jurečka. Nevyloučil ani stavbu plánované přehrady v Čučicích na Brněnsku.

Podle jihomoravského radního Jiřího Němce zásahy státu nejvíce pomohou zemědělcům. „Všichni trpí velkými ztrátami orné půdy kvůli erozi. Dlouhodobý nedostatek vody v půdě snižuje navíc rostlinnou produkci, na které jsou zemědělci závislí. Škody napáchané suchem tak mohou jít do miliard ročně," vysvětlil radní.

Tomu mají zabránit v budoucnu i změny osevního plánu. Kvůli ochranně půdy by museli zemědělci například plodiny na polích střídat i v pětiletém cyklu. „U polí, která jsou na prudších svazích navíc zvažujeme i zmenšení povolené plochy, na které může růst jen jedna plodina. Sníží se tak eroze," vysvětlil ministr. Konkrétní plány chce mít hotové do konce června.

Podle zemědělců jsou ale takové plány nereálné. „Osevní plán a strukturu střídání plodin ovlivňuje trh a požadavek na zboží. A ne kraj nebo stát. Pokud bude produkce prasat a mléka ztrátová, žádný zemědělec to takto nemůže dělat ani náhodou," uvedl předseda okresní agrární komory v Hodoníně a zemědělec Petr Chaloupka.

Upozornil také na problém, při střídání konkrétních plodin. Například u brambor. „Nejsem přece schopný sehnat lidi a produkt vyrobit za tu cenu, za jakou jej v době sklizně prodávají velké obchodní řetězce. Až budou výrobky zvenčí tak drahé, že je nebudeme dovážet, budeme potravinově soběstační. Polským bramborám nebo polské zelenině cenově konkurovat nemůžeme," doplnil předseda.

Chybí voda

Zemědělci už nyní vyhlíží další špatný rok, a to i přesto, že je zima zatím deštivá. Přizpůsobit se novým podmínkám jim doporučují i vědci projektu Intersucho. „Musíme si zvyknout, že voda bude nedostatková surovina. Dotace jsou nabízená ruka, která se snaží obnovit vymizelé pouto mezi zemědělci a jejich půdou," vysvětlil Miroslav Trnka z ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Skeptičtí jsou jihomoravští zemědělci i k plánům se zavlažováním. „Před patnácti lety zanikla společnost Závlahy pod Brnem. To, co její zaměstnanci vybudovali, byla funkční síť, na kterou dnes bude těžké navázat. Myslím, že jde o nehospodárný krok," vyjádřil se hlavní agronom zemědělské družstva Rostěnice na Vyškovsku Pavel Šlimar.

Připomněl zároveň návrh premiéra a vyškovského poslance Bohumila Sobotky, který navrhl, aby voda na zavlažování byla dražší než ta do domácností. Jen za první měsíc tohoto roku, přitom požádali jihomoravští pěstitelé o podporu ve výši dvacet milionů korun. Nakoupí za ně třeba soustavy potrubí do polí, kapkovou závlahu nebo vodní děla.