Přibývá z vaší zkušenosti v kraji klíšťat?
Letos to rozhodně platí. Na těch lokalitách, které sledujeme, jich přibývá. Když jsme v březnu chytali klíšťata v Pisárkách, začínali jsme na devíti klíšťatech za hodinu, koncem května už jich bylo sedmašedesát. Na přehradě jsme začínali na osmnácti, minulý týden jsme našli rekordních třiadevadesát za hodinu. Takový počet jsme nikdy neměli. Naopak v Pozořicích, kde situaci také sledujeme, se počet ustálil jen na dvacet. Není lokalita jako lokalita.

Proč je jich stabilně tolik právě na přehradě?
U přehrady je vlhkost vyšší než kdekoli jinde. I já, která chodím do přírody kvůli odchytu docela často, jsem nikdy neměla na sobě tolik klíšťat jako letos. My se teď se chystáme zjistit, jak se od sebe lokality liší, co z vegetace či ekosystémů by mohlo mít na tak velký počet klíšťat vliv.

Co jejich aktivitu mohlo letos ovlivnit?
Asi hlavně rychlý nástup jara a teplého počasí. Občas také zaprší, což jim rovněž vyhovuje. Klíšťata mají ráda teploty okolo dvaceti stupňů. Když je příliš horko, tak vysychají.

Klíšťata se nejvíce drží ve smíšených lesích. Proč to tak je?
Nevyskytují se v monokulturách. Například ve smrkových lesích, v rašeliništích nebo v nízkých trávnících ve městech či v parcích je nenajdeme. Nebývají ani na vysoko položených místech. Už jsou nicméně i zprávy z Krkonoš, že i tam hlásí klíšťata, což je rarita.

Na jakých místech nejčastěji číhají?

KOMPLETNÍ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V SOBOTNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST