„Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu. Celkové investiční náklady projektu ve variantě propojení všech tří řek jsou 582 miliard korun, ve variantě propojení Dunaje a Odry jsou náklady předběžně odhadnuty na 281 miliard,“ popisuje výsledek studie proveditelnosti ministr dopravy Dan Ťok.
Studie podle ministerstva posuzovala různé varianty projektu včetně kombinací pouze některých částí. I přes vysoké náklady labské části koridoru by se propojení všech tří řek pohybovalo z hlediska dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního těsně nad hranicí ekonomické efektivity.
Náklady budou vyšší
Závěry studie nyní projednají členové monitorovacího výboru, který tvoří zástupci jednotlivých ministerstev, univerzit, krajů i zainteresovaných subjektů včetně zastoupení Slovenska a Polska. Po posouzení centrální komisí ministerstva dopravy bude studie předložena ke schválení vládě.
Výstavba vodního koridoru podle studie úzce souvisí s projekty zaměřenými na zlepšení splavnosti Labe, Odry a případně Váhu. „Studie počítá se zajištěním určité úrovně splavnosti, která v současnosti není zajištěna. To vyvolá investiční náklady pro zajištění odpovídající plavební třídy na těchto úsecích, se kterými studie nepočítá,“ připouští ministerstvo.
Ekologové nesouhlasí
Mezi podporovatele projektu patří i prezident Miloš Zeman, který v roce 2015 zmínil také možnost zapojení Číny. „Mým snem by bylo, aby se Čína podílela na výstavbě kanálu Dunaj-Odra,“ citují Zemana České noviny.
Návrh však naráží na odpor ekologů v čele s Komisí pro životní prostředí Akademie věd České republiky. „Výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe v současnosti nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění,“ uvedl v roce 2014 v prohlášení předseda komise Radim Šrám. „V české krajině by vytvořila nevratné ekologické ztráty na zbytcích relativně přirozených nivních biotopů české krajiny jako ‚střechy Evropy‘, jejichž ekosystémy zadržují a uvolňují vodu do povodí tří moří.“