Nemocné je totiž nutné ihned převézt do nemocnice s náhradním zdrojem energie. Lidé, kteří se o ně starají, by ale měli problém pomoc vůbec přivolat. „Linka by byla přeplněná dalšími volajícími," sdělil ředitel jihomoravských záchranářů Milan Klusák.

Čtvrteční cvičení Blackoutu, které simulovalo výpadek proudu v kraji, ale odhalilo více nedostatků. „Zjistili jsme, že krizové plány pro dlouhodobý výpadek energie jsou příliš obecné. Musíme je podrobněji rozpracovat," upozornil jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Podle něj se musí především zvýšit počet policistů a hasičů. „Pro takovou krizovou událost, jakou je Blackout, bychom jich měli málo," je přesvědčený policejní prezident Tomáš Tuhý.

Jeden z největších problémů při skutečném Blackoutu by představovala komunikace mezi záchranáři a lidmi v krizových štábech. Při výpadku se jejich spojení po čase přerušilo. „I když vypadne mobilní síť, pořád funguje radioprovoz. Ten musíme zabezpečit," poukázal Hašek.

Další věcí, kterou chce hejtman změnit, je evakuace lidí z vlaků, které by při výpadku proudu zůstaly stát v půli cesty. „Museli bychom více než dva tisíce lidí dopravit do bezpečí a také jim zajistit ubytování i jídlo. Zatím nevíme, jak bychom to udělali a kam bychom je převezli," sdělil ředitel jihomoravského hasičského sboru Jiří Pelikán.

Cvičení také prověřilo jednotky dobrovolných hasičů. Ukázalo, že jsou dobrovolní hasiči na Blackout dobře připraveni. Více než pět tisíc z nich by bylo obcím k dispozici v průběhu pár hodin.

Energetici by v případě reálného výpadku elektřinou zásobovali ty, kteří ji nutně potřebují. „Jsme schopni pokrýt nemocnice, školy nebo například čerpací stanice," uvedl Pavel Čada ze společnosti E.ON.