Zástupci rodu se ke krajskému soudu odvolali poté, co loni v únoru Okresní soud v Břeclavi zamítl jejich žádost o náhradu škody a navrácení majetku, který podle slov právníka Nadace Aleše Linharta užívá český stát neoprávněně. Soudkyně okresního soudu Hana Dobišarová tehdy zamítla žalobu s tím, že je nedůvodná.

Zástupci knížecí rodiny dlouhodobě tvrdí, že jí český stát majetek zabavil nezákonně na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalovaní považují rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně i právně správné a navrhují jeho potvrzení. Odvolání považují za neopodstatněné.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Žalobci se domáhají nároků proti čtrnácti žalovaným. Zástupci všech žalovaných stran si přijeli do Brna rozsudek vyslechnout. Soudce Libor Daňhel nejprve přiblížil rozsudek soudu prvního stupně z Břeclavi, a zároveň zmínil, z jakého důvodu se žalobce s jeho výsledkem neztotožňuje. „Ani odvolací soud nebude provádět žádné další důkazy. Důkazní řízení je v odvolacím řízení skončeno,“ oznámil Daňhel.

Nadace knížete z Lichtenštejna opakovaně poukazuje na to, že kníže František Josef II. nebyl Němec a nikdy neměl německou národnost. Tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnského knížectví a hlavou suverénního neutrálního státu. Konfiskace majetku tak podle ní byla nezákonná.

Princ Constantin z Lichtenštejna.
Princ Constantin z Lichtenštejna: Nejde nám o peníze, bojujeme za spravedlnost

Zhruba po pětačtyřiceti minutách jednání přednesl advokát Linhart svou závěrečnou řeč. Upozornil na, podle něj, hned několik zásadních právních vad rozsudku soudu prvního stupně. „Soud předně odmítl zabývat se důkazy, které žalobci předložili k prokázání svých tvrzení. Tedy že se stát chopil moci nad předmětnými nemovitostmi zcela bez právního důvodu a toho, že Kníže František Josef II. nebyl německé národnosti, nýbrž byl národnosti lichtenštejnské a nadto hlavou samostatného neutrálního státu,“ řekl Linhart s tím, že jak z hlediska československého, tak i z hlediska mezinárodního práva se na něj na dekrety prezidenta republiky nejen nevztahovaly, ale ani vztahovat nemohly. Měl totiž absolutní imunitu hlavy státu.

Soudkyně okresního soudu podle něj pouze konstatovala, že není oprávněná přezkoumávat naplnění podmínek vydání vyhlášky tehdejšího Okresního národního výboru Olomouc. „A já se ptám, kdo jiný má být oprávněn přezkoumat důkazy v právní státě než nezávislý soud! A ptám se, proč tak soud prvního stupně neučinil. Zjevně proto, že kdyby řádně a poctivé dokazování důkazy, které mu byly předloženy, provedl, pak by musel dojít ke zcela opačnému závěru, tedy že dekret na osobu panujícího knížete nikdy nebyl aplikovatelný ex lege a musel by žalobě vyhovět a nemovitosti nepoctivě a protiprávně zabrané státem nechat vyklidit,“ uvedl ostře právník Nadace.

Princ Constantin, mladší syn vládnoucího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II., navštívil tornádem zpustošené Hrušky.
Princ Constantin v Hruškách: pomůže s obnovou zahrady po tornádu. Chválil kroje

K tomu dodal, že se jeho mandanti nikdy zrušení či napadání dekretů jako takových nedopouští a nedopouštěli. Přesto upozornil, že majetku byli zcela protiprávně zbaveni i ti, na než se dekrety vztahovat neměly. K nápravě pak často dosud nedošlo. Představa, že takzvaná třetí republiky, tedy Československo v období od konce druhé světové války do komunistického převratu v roce 1948, byla demokratickým právním státem, je podle něj českým národním sebeklamem, na kterém nelze lpět.

Míní, že tento případ nespadá pod restituční předpisy už kvůli svojí povaze. „Soud se odmítl zabývat námitkami nepromlčitelnosti vlastnického práva, přitom toto je právem ústavním a zaručeným a ochrana mu má být vždy poskytnuta. O to více je zarážející, že se soud prvního stupně ohání takzvanými restitučními předpisy a hlavě dávno překonanou judikaturou,“ poznamenal Linhart.

Záhonům v lednickém zámeckém parku dominuje červená a bílá barva. Z květin pak begónie.
Zámky v Lednicko-valtickém areálu čeká propouštění. Důvod? Méně peněz od státu

V závěrečné řeči se ohlédl i do minulosti. „Lichtenštejnové žili na Moravě od třináctého století. Měli statky na obou stranách moravsko-rakouské hranice. Jejich hlavním sídlem byly Valtice, které připadly Československu až v roce 1920. Panovnický rod samostatného Lichtenštejnského knížectví až do roku 1938 pobýval v Československu. Ještě v roce 1938 žil a zemřel kníže František Josef I. ve Valticích. Byl odpůrcem nacistů a za manželku měl Židovku. I rodinnou hrobku mají Lichtenštejnové na Moravě, ve Vranově. I do této své rodinné památky investovali desítky milionů korun po těžké devastaci, a to nejsou ani jejími katastrálně zapsanými vlastníky,“ připomněl advokát Nadace.

Konstatoval, že Lichtenštejni nepodporovali Třetí říši ani Hitlera a okupaci jejich státu zabránilo jen to, že Hitler nepřistoupil k útoku na Švýcarsko, jehož neutralitu Německo tolerovalo. Zmínil, že rod podporoval za války exilovou vládu v Londýně, přestože tajně. Nebo také to, že jejich statky okupované na Moravě vyplácely dávky rodinám zaměstnanců perzekuovaných německou mocí, což má být i historicky doloženo.

V lichtenštejnském pepperMINTu přibližuje Doris Lengwiler spolu s kolegou Martinem Büchelem hravou formou dětem techniku, matematiku a přírodní vědy.
Atraktivní výuka techniky. Lichtenštejni se stopou na Břeclavsku fandí děvčatům

Závěrem svojí řeči zároveň vyzdvihl nesouhlasné stanovisko soudce Ústavního soudu Davida Uhlíře k jednomu z posledních nálezů, když upozornil na zaujaté postupy českých soudů. „Věřím, vážený pane předsedo a vážení členové senátu, že vy tu odvahu najdete a že rovněž vy, jako to udělal soudce David Uhlíř, pojmenujete věci pravými jmény a nebudete jako ti ostatní, co mají strach tak učinit. Věřím ve vaši integritu, cit pro právo a v neposlední řadě i morálku a sílu napravit přetrvávající křivdu. Prostředky práva k tomu sami máte v ruce!“ řekl v soudní síni Linhart a vyzval soud k nejen právně, ale i morálně a spravedlivě správnému rozhodnutí.

Dva rodinné domy v Hraniční ulici v břeclavské místní části Poštorná ustoupí budoucímu obchvatu. První z nich již šel k zemi.
Lesy nebo Lichtenštejni? Víme, jak je to s pozemky pro obchvat Břeclavi

Spor Lichtenštejnů s českým státem:

  • Knížecí rod Lichtenštejnů usiluje v České republice o navrácení zhruba 60 tisíc hektarů polí a lesů a o 5 zámků. A to včetně Lednice a Valtic na Břeclavsku, Bučovic na Vyškovsku či Velkých Losin na Šumpersku.
  • Jen na Břeclavsku usiluje Nadace knížete z Lichtenštejna kromě zámků ve Valticích a Lednici také o 10 tisíc hektarů polí a lesů. Jsou mezi nimi i ty, přes něž má v budoucnu vést obchvat Břeclavi. Neusiluje naopak například o břeclavský zámek, pozemky Mendelovy univerzity, majetek církví či pozemky, nad nimiž vedou železnice a dálnice.
  • Před české okresní soudy putovalo v roce 2018 rovných 26 žalob.
  • Krajský soud v Brně letos na podzim řeší nebo řešil dva případy, v nichž figurovalo jméno Františka Josefa II. a jeho potomků. Kromě sporu o pozemky a zámky na Břeclavsku se zabýval ještě i kauzou z Prostějova. V tomto případě však český stát žaloval Lichtenštejny. Důvodem byl zápis v katastru nemovitostí, v němž do dnešní doby jako vlastník některých pozemků figuruje František Josef II. coby předchůdce Nadace knížete z Lichtenštejna a současného vládnoucího knížete Hanse Adama II. Krajský soud tento sport rozhodl v úterý 17. října, když odvolání zamítl, a potvrdil tak rozsudek soudu prvního stupně v Prostějově.
  • Původní spor o les u Říčan je pak před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku.