Lékařka z Centra pro závislé na tabáku: Zákaz kouření pomůže budoucím generacím

Kouřila jste někdy?

Zkoušela jsem, ale nechutnalo mi to.

V čem je podle vás kouření nejvíce rizikové?

Nejvíce cigarety škodí plicím a srdci. Všechny plicní choroby jsou nastartované nebo zhoršené aktivním kouřením, pak kvůli tomu nefunguje ani léčba. Kouření zhoršuje také choroby cév. Velmi častá je i rakovina plic, která je z devadesáti procent způsobená právě aktivním kouřením. Kdyby lidé nekouřili, tento typ rakoviny by neměli.

Protikuřácký zákon: Tržby se nám sníží až o pětinu, tvrdí restauratéři

Kolik je v populaci kuřáků?

Kouří u nás asi šestadvacet procent dospělé populace, což jsou přes dva miliony lidí. Zbytek jsou také děti nebo mládež do osmnácti let. Počet kuřáků podle statistik klesá.

Do jaké míry jsou ohrožení pasivní kuřáci?

Riziko je porovnatelné s aktivním kouřením. Lidé to ale často podceňují a myslí si, že se kouř v prostoru vypaří. Není to pravda, tabákový dým zůstává v místnosti i několik týdnů po zapálení cigarety. Nevyvětrá se ani za několik hodin. Pokud například rodiče kouří v uzavřené místnosti, děti kouř dýchají permanentně.

Zlepší podle vás situaci i protikuřácký zákon?

Jednak podle mě může mít vliv na současné kuřáky, kteří si zapálí méně, protože už nebudou mít v podnicích to pohodlí. Největší vliv změna ale bude mít na mladé lidi. Plošným zákazem získají pocit, že je něco špatně. Dříve to nevnímali jako problém. Jde o dobrý první krok, přesto je třeba protikuřácký zákon doladit. Nelogické je například to, že přísně omezuje kouření elektronických cigaret, které jsou o devadesát procent méně škodlivé než ty klasické, zatímco vůbec nereguluje kouření vodních dýmek. Ty jsou mnohem více škodlivé než klasické cigarety. Kuřák vodní dýmky dostane do plic asi stokrát více dehtu.

Elektronické cigarety jsou tedy neškodné?

Na trhu jsou už roky, takže podle výzkumů víme, že jsou drtivě méně škodlivé než ty klasické. Výhodou jsou také beznikotinové náplně, díky kterým ne-existuje riziko závislosti a odpadají i zdravotní rizika. Elektronické cigarety doporučuji kuřákům, kteří nedokážou přestat. Problémové jsou ale podle mě jejich příchutě, protože lákají mládež. Když má cigareta chuť, je pro mladé lidi velkým pokušením. Existuje pak velká pravděpodobnost, že později přejdou k normálním cigaretám.

Čajovnám hrozí konec. Kvůli protikuřáckému zákonu

Jsou mladí lidé náchylnější i na cigaretové kampaně?

Ano a právě proto na ně tyto kampaně cílí. Chuť a vůně evokují u mladých neškodnost. Elektronické cigarety mají navíc velmi lákavý vzhled, některé kousky vypadají opravdu krásně a luxusně. Některé bych si možná chtěla pořídit i já jen kvůli tomu, jak vypadají. To je ten hlavní důvod, proč to mladé k elektronickým cigaretám táhne. Dříve měli zájem zase o light nebo slim cigarety. Marketing byl tehdy zaměřený tak, aby si tabákové společnosti vychovaly další generaci potenciálních zákazníků.Zdroj: DENÍK/Attila Racek

Odrazují kuřáky obrázky na klasických cigaretách?

Za první rok kvůli tomu omezilo kouření asi deset procent lidí, takže nějaký vliv obrázky určitě mají. Pomáhají také různé regulace nebo třeba vysoká cena. Nejdůležitější pilíř je podle mě nicméně prevence, která se bohužel skoro vůbec neřeší a má u nás obrovské mezery. Informovanost by měla být vyšší na základních i středních školách, měla by být i součástí každého vyšetření u doktora.

Mají v tomto děti zpětnou vazbu alespoň od rodičů?

Bohužel příliš ne. Vzniká paradox, že rodiče často kouří, zatímco potomkům to zcela zakazují. Děti v tom nevidí logiku, rodič si dá a oni nemohou. Situace nicméně není tak hrozná, jako to bylo dřív. Většina rodičů si sáhla do svědomí a kouří alespoň na balkoně, ne v bytě.

Kouří častěji muži, nebo ženy?

Kuřaček je více než kuřáků a v budoucnu bude bohužel výrazně více i onkologických pacientek. Dříve to bylo naopak. Příčina je podle mě psychická. Na školách kouří více děvčat, mají pocit, že jsou emancipovaná.

Jaké jsou nejčastější důvody, proč se lidé rozhodnou přestat kouřit?

Nejčastěji jde o zdraví, to je pro ně nejlepší bič. Motivem bývá, když se člověk bojí o svůj život nebo si projde třeba úmrtím v rodině. Většinou musí jít o něco velmi negativního, aby je to přinutilo zamyslet se. Častý důvod je také tlak ze strany partnera nebo příchod potomka. Třetí příčinou jsou finanční důvody, cena cigaret totiž stále roste.

Jak lidem, kteří chtějí s kouřením přestat, v centru pro závislé pomáháte?

Jen dvě procenta kuřáků dokážou skončit bez pomoci, aniž by se k cigaretám vrátili. Když chodí za námi, mají pocit, že jim pomáhá dohled a zvyšuje se i úspěšnost. Léčbu řešíme individuálně a existuje několik metod, které se dají kombinovat.

Jaké metody takto používáte?

Pomáhat mohou různé léčebné přípravky. Existuje třeba lék, který nahrazuje nikotin a je na lékařský předpis. Poté využíváme různých nikotinových náplastí, sprejů a pastilek. Tělo tak nikotin dostává uměle a mírní abstinenční příznaky. Neméně důležitá je také léčba psychické závislosti. Až padesát procent případů patří mezi záležitosti psychiky, jsou na kouření zvyklí. Existují proto například speciální cigarety z plastu, které se nezapalují a jsou naplněné voňavou látkou. Člověk může něco držet v ruce a potahovat, nevdechuje přitom žádné škodliviny.

Co nejčastěji dovede kuřáky zpět k cigaretě?

Nejčastěji stresová situace. Nikotin je droga a jeden z jejích receptorových účinků je, že snižuje stres a napětí. Kuřáci vědí, že když jsou nervózní a zapálí si, tak se uklidní. Mozek si to pamatuje, takže pokud se objeví krize, i bývalí kuřáci automaticky sahají po cigaretě, protože vědí, že jim na tu chvilku pomůže.

Učí studenty pomáhat při mozkové mrtvici. Ročně nemoc zabije až sto lidí

Do jakých osvětových akcí se v centru zapojujete?

Projekt s názvem Brno zdravé město organizuje v průběhu roku několik preventivních akcí, kterých se účastníme. Jde například o podzimní kampaně v nákupních centrech nebo světové dny bez tabáku, kdy máme v centru den otevřených dveří. Spolu s Brnem a Jihomoravským krajem jsem také vytvořila preventivní program pro školy Proč říct NE cigaretám, který funguje už čtvrtý rok.

Jak vás to napadlo?

Na mateřské jsem s kočárkem chodila kolem střední školy a vídala jsem desítky studentů s cigaretami v rukou. To byl můj první impulz, proč vytvořit tento projekt. Mladým lidem chybí kontakt se zdravotníkem, který jim může všechno vysvětlit. Chodíme proto po základních a středních školách a povídáme si s mladými o kouření a jeho následcích. Děti jsou citlivé a přesně pochopí, co jim chceme říci. Jsou tím nejlepším publikem. Překvapivě vnímaví jsou ale i náctiletí. Když jim přednáším, slyšíte spadnout špendlík.

A co se týče práce se závislými na tabáku, jak jste se k ní dostala?

Oba dva rodiče jsou kuřáci a někteří z mé rodiny měli kvůli kouření zdravotní problémy. Měla jsem proto pocit, že je to potřeba řešit a chtěla jsem se zabývat plicním lékařstvím. Na Slovensku jsem proto vystudovala lékařskou fakultu na Univerzitě Komenského v Martině. Od ukončení školy pracuji v Brně na klinice nemocí plicních a tuberkulózy.

Změny v hromadné dopravě: nedostatek řidičů v Brně pomohou vyřešit Ukrajinci

V Centru pro závislé na tabáku pracujete už od jeho založení, změnilo se za tu dobu nějak?

Od začátku centra před dvanácti lety se jeho činnost velmi změnila, chodí k nám motivovaní lidé, kteří chtějí přestat kouřit. Naše úspěšnost se díky tomu zvýšila. Dříve přicházeli jen proto, že jsme rozdávali nikotinové náplasti zdarma. Moje práce mě tedy zatím baví a doufám, že mě bude bavit co nejdéle. Mám dvě malé děti, takže se po práci věnuji hlavně rodině. Po večerech si ale stejně ráda přečtu něco odborného.