V brněnském ptačím centru takový případ zaznamenali například ve středu. „Včera mi donesla rodina srnče, které našli v lese a pak ho ještě celý den měli doma, kde ho zkoušeli krmit," vzpomínal Machař. Dodal, že lidé zkouší mláďata doma krmit například plnotučným kravským mlékem a způsobují jim tak vážné zdravotní problémy.

Podle Zdeňka Machaře z ptačího centra mají lidé v přírodě potřebu zachraňovat mláďata, které nemají na dohled matku. „Ty maminky ale nejsou vidět záměrně, aby neupozornily vetřelce, což jsou lidi na prvním místě," komentoval zvířecí zachránce. Problém nastává i v případě, kdy lidé na zvíře jen sáhnou. Matka z něj totiž pak cítí lidský pach.

Příprava stavby nové výjezdové základny jihomoravských záchranářů v Kyjově.
Stavba nové základny záchranářů v Kyjově: k pacientům zamíří kratší cestou

Na to má ale brněnský zvířecí záchranář unikátní metodu nápravy. Podle jeho slov stačí mezi dlaněmi rozetřít stromové výhonky a mládě novým pachem potřít. „To nikde jinde nedělají, ale funguje to stoprocentně," vyjádřil se Machař. Nejdůležitější je ale podle něj na zvíře v první řádě vůbec nesahat a telefonicky se domluvit s nejbližší záchranou stanicí na dalším postupu.

Na svět teď nejvíce přicházejí právě srnčata. Pro myslivce tím začíná sezóna jejich vyhánění ze zemědělských ploch. „Aktuálně čekáme na zemědělce, až nám ohlásí, že jdou séct louky, abychom šli vyhnat zvěř," sdělila jednatelka okresního mysliveckého spolku Žaneta Živělová. Velkým problémem jsou podle ní také pejskaři, kteří nemají psa na vodítku a nechají ho se ke zvěři přibližovat.

Aktuálně se v Ptačím centru ošetřovatelé starají o 500 zvířat, z toho asi pětadvacet mláďat všech druhů. Za rok se ve zvířecí nemocnici protočí až dvě tisícovky zvířat.