Nezisková organizace má dnes sedmnáct členů. Tři z nich jsou z Jihomoravského kraje. „Naše počátky sahají do března 2012. Tehdy šlo o partu nadšenců. Začali jsme organizovaně fungovat a navazovat spolupráce. Postupně se k nám přidávali další lidé," popsal vznik skupiny takzvaných lovců bouřek jejich předseda Robin Duspara.

On a jeho kolegové se zabývají dokumentací bouřek ve dvou formách. „Jedna, nazvaná stormchasing, představuje výjezdy za bouřkami. Druhá, která se jmenuje stormspotting, je pozorování ze stálých stanovišť," vysvětlil Duspara.

Doplnil, že kromě toho organizace zajišťuje i experimentální předpovědi bouřek a silného větru. „Věnujeme se také průzkumům škod, osvětě, mezinárodní spolupráci a podílíme se na správě Evropské databáze nebezpečných meteorologických jevů," vyjmenoval lovec bouřek.

Říkají si lovci bouřek. Ve chvílích, kdy se většina lidí spěchá schovat, oni naopak vyrážejí do terénu.

Právě navázání spolupráce s evropskou databází považuje Duspara za jeden z největších úspěchů skupiny nadšenců. Mezi další patří lidé, jež se díky lovcům bouřek dozvěděli víc o rozmarech počasí, které dřív třeba podceňovali. „Když jsem se dozvěděl o vzniku tohoto sdružení a prohlédl si jejich internetové stránky, bouřky mě začaly daleko víc zajímat. Dneska už mám o nich načtené možná i desítky článků a vím, že jsem něco podceňoval," svěřil se například mladík Petr Novák.

Jak situaci nepodcenit a kam se při bouřce skrýt, popsala odbornice ze společnosti Meteopress Dagmar Honsová. „V případě, že je člověk zrovna někde ve volné krajině, je nejlepší schovat se do příkopu a co nejdál od vody. Pokud samozřejmě člověk nemá auto, do kterého se může zavřít," poradila Honsová.

Dodala, že v České republice je největší pravděpodobnost zásahu bleskem v horských oblastech a na Vysočině.

Přes ni se například na konci loňského července přehnala mohutná bouřka, kterou doprovázely velmi silné deště. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu tehdy srážkový úhrn, který představuje výšku vodního sloupce srážek, dosáhl na stanicích na Vysočině přes třicet milimetrů za hodinu. „V Batelově na Jihlavsku to bylo dokonce sedmapadesát milimetrů," vyčíslila Marie Doleželová z brněnské pobočky ústavu. Nejsilnější typ deště přitom podle rozdělení intenzity srážek začíná už na čtyřiceti milimetrech.

Fámy a fakta* Úkryt pod stromem se nemusí vyplatit. Schovat se před bouřkou pod strom je podle Dagmar Honsové ze společnosti Meteopress jedna z vůbec nejhorších možností. Člověk, který to udělá, zvyšuje šanci, že ho zasáhne blesk. Stejně jako ten, který se postaví pod dráty elektrického vedení, případně ke vchodu do jeskyně.
* Kulový blesk klíčovou dírkou neprojde. Obrovský bleskový kulovitý výboj podle Honsové často vnikne do domů například komínem. Nebezpečné je, že na rozdíl od normálního blesku, který zapálí jen střechu, kulový blesk zapálí dům zevnitř. Tedy nábytek, koberce a vše ostatní. Pro odborníky navíc pořád zůstává kulový blesk z části záhadou. Stále se jim nepodařilo ho uměle vytvořit v laboratoři.
* Kolo před bleskem člověka neochrání, přestože se země dotýká gumovými plášti. Nebezpečí představují zbylé části kola, které jsou většinou kovové.

Paradoxní proto možná je, že ani jeden z aktuálních členů Czech Thunderstorm Research Association není z Vysočiny. A v případě, že se někdo k organizaci chce přidat, musí splnit určité podmínky. „Je nutné mít aspoň základní meteorologické znalosti a schopnost orientovat se v meteorologických radarech a družicích. Také by zájemce měl vědět, jak bouřky vznikají a jak funguje fyzika atmosféry," vysvětlil lovec bouřek Marek Salajka z Medlova na Brněnsku.

Bouřky sleduje převážně z bezpečí domova. Někdy i on vyjíždí do terénu a musí si potom dávat pozor. „Díky radarovým měřením, detekci blesků a družicovým snímkům můžeme 'vědět, ve které fázi bouřka je, kde má jádro a kterým směrem se pohybuje. Podle toho vyhodnotíme, kam se přemístit, abychom byli v bezpečné vzdálenosti a zároveň něco ulovili," objasnil Duspara, jak se lovci bouřek vyhýbají možnému nebezpečí.

Jeho záliba na první pohled připomíná slavný americký film Twister, ve kterém Helen Huntová a Bill Paxton zkoumají ničivé tornádo. „Film je to pěkný, ale s realitou má společného jen málo. Mnoho scén je tam až nesmyslných," zhodnotil s úsměvem Duspara.

Rekordní bouřky? Vysočina 2009

Jižní Morava, Vysočina - V souvislosti se stále extrémnějším počasím může leckoho napadnout otázka, zda se obloha nad Vysočinou a jižní Moravou také stále častěji zatahuje bouřkovými mračny.

Meteorologové však žádnou stoupající tendenci výskytu bouřek nepotvrzují. Jejich počet se statisticky nemění. „Výskyt bouřek má spíš nahodilý charakter," říká Marie Doleželová z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. Pro Deník sledovala meteorologické záznamy z posledních víc než dvaceti let.

Data ukazují, že se výskyt bouřek stále řídí podle ročního období. Nejvíc jich je od května do září. Například na Vysočině v červnu roku 2009 zaznamenala meteostanice v Bystřici nad Pernštejnem rekordních devět dní s bouřkou. O jeden den méně s blesky a hromy měli v červnu 1993 ve Velkém Meziříčí nebo v červenci 1997 v Dukovanech. „Výskyt bouřek má dvě hlavní příčiny. První je spojená s vývojem bouřek na studené frontě a druhou působí tvorba bouřkových buněk při místním přehřívání povrchu, což je typické pro jasné a slunečné letní dny," vysvětluje meteoroložka Doleželová.

Zároveň podotýká, že výskyt bouřek je závislý na geografické poloze a nadmořské výšce. Vysočina má proti jižní Moravě jistou nevýhodu. „Ve zvlněném terénu vznikají příhodné podmínky pro výstupy vzduchu, což je nezbytné pro vznik bouřkové buňky," objasňuje Doleželová.

Říkají si lovci bouřek. Ve chvílích, kdy se většina lidí spěchá schovat, oni naopak vyrážejí do terénu.

Podle jejího kolegy meteorologa Petera Hrušky se jižní Morava v počtu bouřek nevymyká z běžného průměru. „Jsou sezony, kdy v kraji bouří méně než například v Čechách, a jindy naopak," sděluje Hruška.

Zároveň podotýká, že je těžké vybrat ze statistik nejhorší bouřky v historii. Existují totiž různá kritéria, podle kterých lze posuzovat jejich intenzitu. Zatímco pro meteorology je určující síla a četnost elektrických výbojů, laici si všímají doprovodných jevů, které je nejvíc ohrožují.

Místo blesků počítají metry, o které se zvednou hladiny řek. „Například 26. května 2003 udeřily na některých místech v Jihomoravském kraji silné lokální bouřky s přívalovými srážkami. Ve Sloupu na Blanensku spadlo téměř devadesát milimetrů srážek za dvě a půl hodiny, což způsobilo místní povodeň a velké škody," vzpomíná Hruška.

Řadu povodní si pamatují i lidé na Vysočině. V polovině července 2009 bičovaly silné bouřky Žďársko. Hasiči tehdy vyjeli až k padesáti událostem. Zřejmě největší škody ve stejné době napáchaly bouřkové povodně v Křižanově na Velkomeziříčsku. Vyplavily tam šestnáct domů.