Zároveň má ale tato atraktivní lokalita dlouhodobě nálepku tragického místa, které přitahuje sebevrahy. Naposledy do propasti skočila minulý pátek žena. Spolu s ní zemřely dvě malé děti, které vzala s sebou. Do Macochy se vrhla Horního můstku, který je obehnaný vysokým zábradlím a plůtky.
Tragédie, ze které se nejen místní stále ještě nevzpamatovali, v diskuzích opět oživila otázku, zda není možné zmíněnou oblast lépe zabezpečit. Jenom letos se totiž mělo jednat už o třetí podobné neštěstí. „Proč tam není síť?“ napsala jedna z diskutujících pod článkem Deníku.
Podle jeskyňářů, ochránců přírody a starosty Vilémovic, na jejichž katastru se propast nachází, je to nereálné. Jedná se o obrovskou členitou plochu a technicky není její rozsáhlé zabezpečení možné. Všichni navíc shodně potvrdili, že člověk, který je rozhodnutý do propasti skočit, by stejně všechna bezpečnostní opatření obešel. „Podobným neštěstím není možné zabránit vhodným technickým řešením. Okolí propasti je velmi rozsáhlé a členité. Každá taková událost je obrovskou lidskou tragédií. Pokud se dotyčný rozhodne, že si sáhne na život, tak si způsob najde. Jak byste z tohoto pohledu zabezpečil například železnici nebo jiná místa, kde k tomu dochází mnohem častěji, jen se o nich tolik nepíše,“ reagoval šéf Správy jeskyní Moravského krasu Jakub Gabriš.
Dodal, že celé situaci v turisticky exponované lokalitě dlouhodobě nenahrává medializace zmíněných sebevražedných skoků. Každý z nich navíc narušuje provoz Punkevních jeskyní, protože vstup na dno propasti je součástí prohlídkové trasy.
V podobném duchu mluvil i vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Dominik Franc. „Samozřejmě mi vadí, že Macocha má nálepku místa, které přitahuje sebevrahy. A nejenom mě. Problém není ale z mého pohledu v této světoznámé propasti, ale v lidech. Než si klást otázku jestli její okolí nějak zabezpečit, tak bych se spíš soustředil na prevenci. Jak lidem, kteří se rozhodnou k zoufalému činu a skočí, pomoci. Vím, že se to snadno řekne a hůř udělá, ale za mě je toto cesta. I kdyby na Horním můstku nebo v jeho okolí přibylo nějaké zabezpečení, nemá podle mne smysl. Kdo si tam bude chtít sáhnout na život, tak si vybere nechráněné místo,“ dodal Franc s tím, že na Horním můstku byla v minulosti umístěna výzva s vyobrazením rozbitého zrcadla s mottem, že i rozbitý život se dá slepit. A s kontaktem na odbornou pomoc.
Páteční neštěstí a průběh vyšetřování nechtěla policie vzhledem k věku mrtvých dětí dále komentovat. Podle prvotních informací Deníku se měl skoku pokusit zabránit personál Chaty Macocha.
Jenom od roku 2019 do loňského prosince policisté evidovali na dně Macochy třináct mrtvých. Letos se podle zjištění Deníku jednalo už o třetí neštěstí. V krasu zemřeli muž a žena. Počet mrtvých se tak za posledních pět let blíží dvacítce. Páteční tragédie se však podle místních naprosto vymyká. V náručí ženy totiž po skoku do hlubiny zemřela tříměsíční holčička. A také zhruba tříleté děvčátko. „Pro rodinu jde o nepředstavitelnou lidskou tragédii. Nedokážu to pořád vstřebat, strašné. Podle dobových záznamů v obecní kronice se něco podobného stalo za První republiky, kdy do propasti skočila žena s jedním dítětem,“ uvedl vilémovický starosta František Kala.
play_fill
Propast Macocha je 138,4 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu v České republice a i ve střední Evropě. Místní ji dříve nazývali jednoduše Propast. Jméno získala podle pověsti, kterou jako první zaznamenal v roce 1793 historik František Josef Schwoy. Tamní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synem. Oženil se znovu, ale jeho nová žena dítě nenáviděla. Jednou ho vylákala do lesa k propasti a shodila dolů. Chlapec se ale zachytil pod okrajem, kde ho vesničané našli a vytáhli. Když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu.
