Deník Rovnost si o situaci v nočních klubech a na privátech v otevřeném rozhovoru povídal s jedním z jejich majitelů z Mikulovska. Přestože si kvůli svému druhému zaměstnání nepřál zveřejnit své jméno, redakci ho prozradil.

Přiblížíte atmosféru, která nyní v sexuálním byznysu panuje?
Nejistota. Nevíme, co nás čeká. Na kompenzace nedosáhneme, ale utáhnout nájmy a poplatit úvěry musíme tak jako ostatní.

V čem vidíte největší potíž?
Našlapujeme stále jednou nohou do kriminálu. Náš byznys se neřeší. Všichni vědí, co jsou noční kluby zač. Ovšem prostituce jako taková stále není legální. Byl bych za to, aby se pracovníci v sexuálních službách mohli normálně zaregistrovat, platit si pojištění, odvádět daně, docházet na pravidelné zdravotní prohlídky a podobně. Pokud by byl jakýkoli problém, měli by jistotu pomoci ze strany policie. Jenže nikdo nemá odvahu za nás zvednout ruku. Nikdo na nás nemyslí, nikoho nezajímáme. Drtivá většina klubů a barů je kolaudovaná jako penziony či hotely. A nyní se na nás tím pádem vztahují represe a musíme mít zavřeno.

Kdo jsou ženy, které v současnosti nabízejí sexuální služby?
Ty, které znám já, jsou z devadesáti procent matky samoživitelky v těžké životní situaci. Klesly tak hluboko vinou osudu, že jsou nucené živit se vlastním tělem. Lidé mohou namítnout, že se mají živit jinak. Třeba za kasou v supermarketu. Nicméně je třeba říci, že jde často o dívky, které pocházejí z neutěšených rodin, většinou nemají ani dokončené vzdělání. Na jih Moravy často přicházejí třeba ze severní Moravy, kde se jakákoli práce těžko shání. Velice často nemají urovnaný osobní život, mnohé nemají na zaplacení nájmu, ani na to, aby uživily rodinu. Teď nemají kde pracovat, což je pro ně doslova likvidační. V penzionu byly ubytované. Některé z nich totiž ani nemají domov.

Zmínil jste, že se jim snažíte pomoci…
Ano, mám nějaké nemovitosti, byty a domy, které jim pronajímám a ony mi platí pár stovek za nájem. Formou inzerce se snaží shánět klienty tak, aby pokryly alespoň placení základních životních potřeb. Co vám mám povídat. Sedíme a čekáme, až někdo nahoře dostane rozum.

I vy jste potvrdil, že agresivita ze strany klientů vůči dívkám stoupá…
Ano. Klienti jsou deprimovaní, jako ostatně většina společnosti. V privátech se některé dívky bojí pracovat. V nočním klubu je více pokojů, pohybuje se tam více lidí. Kdyby cokoli, mohou si navzájem pomoci a zavolat třeba i policii. Ta ostatně přichází na kontroly do nočních klubů velice často. Kdežto v privátech jsou dívky odkázané samy na sebe. Nezřídka jsem jim vyrážel na pomoc. Doba je velmi frustrující. Vnímám i nárůst klientů se změnami v chování. I dívky říkají, že hodně z nich je podrážděných. Jeden z bytů dokonce o Štědrém večeru klient jedné z dívek kompletně vykradl. Bral vše, co šlo. Dokonce i štětku na záchod.

V čem vidíte řešení?
Předejít by se tomuto všemu dalo, kdybychom mohli zase normálně otevřít. Pravidla a nařízení jsme zvyklí dodržovat, osoby na pokojích jsou vždy jen dvě. Holky chodí pravidelně na kontroly. K dispozici je dezinfekce. Byli jsme zvyklí i měřit při vstupu do baru teplotu.