Scházel mu kontakt se starými známými. Proto si čtyřiašedesátiletý Jiří Školník založil profil na facebooku. Stejně jako on řeší sociální vazby stále více lidí ve vyšším věku, plyne z posledních údajů Českého statistického úřadu. Třeba mezi důchodci staršími pětašedesáti let využívá sociální sítě čtrnáct procent lidí, dvakrát tolik než před pěti lety.

Nemusí jim to ale přinášet jen výhody. Starší lidé jsou totiž díky své důvěřivosti nejvíce ohroženou skupinou uživatelů internetu, varuje policie. „Stávají se tak lákavým cílem pro podvodníky, kteří se z nich snaží různými způsoby vymámit peníze nebo získat přístupové údaje k profilům či internetovému bankovnictví,“ uvedla Zdeňka Procházková z jihomoravského policejního ředitelství. Policie v kraji řeší případy počítačové kriminality denně.

Dalším nebezpečím jsou pro starší uživatele sítí lživé zprávy, takzvané fake news. „Sociální sítě nerozlišují pravdivý a nepravdivý obsah a starší čtenáři to často sami nezvládají,“ vysvětlila Procházková.

Starší lidé na síti
9 % starobních důchodců využívá sociální sítě, před pěti lety to byla 3 %.
V kategorii 5564 let je na sociálních sítích aktivních 27 % lidí, před pěti lety jich bylo 10 %.
V kategorii 4554 let se na sociálních sítích pohybuje už téměř polovina lidí. V roce 2013 to nebyla ani čtvrtina.

Potvrzuje to i Školník. „Množství informací na sociálních sítích mě zpočátku mátlo. Proto jsem navštívil kurz, který byl na jejich ovládání zaměřený,“ vysvětlil.

Základy bezpečného pohybu na sociálních sítích učí důchodce například v brněnské Knihovně Jiřího Mahena. Zde je o kurz věnující se facebooku velký zájem, obsazený je na tři měsíce dopředu. „Rizika sociálních sítí jsou podobná těm, která jsou všude na internetu. Obavy o ztrátu soukromí jsou často přehnané,“ uvedl lektor Martin Zicha.

Pro minimalizaci rizik vyplývajících z aktivity na sociálních sítích je důležitá obezřetnost uživatele a v počátcích také dohled lidí, kteří jsou v pohybu na internetu zkušenější, zdůrazňují odborníci. „Doporučuji, aby jakékoliv nabídky ze sociálních sítí starší lidé nejdříve probrali se zkušenějšími členy rodiny,“ uvedl marketingový odborník Pavel Kovařík.

Specialisté na prostředí sítí také doporučují věnovat pozornost nastavení profilu. Důchodci tak mohou zamezit viditelnosti některých osobních údajů.

Růst počtu uživatelů sociálních sítí jde ruku v ruce s dostupností internetu v Jihomoravském kraji. Loni k němu měly podle statistiky přístup už čtyři pětiny domácností, ještě před deseti lety to byla jen asi třetina.

MAREK HADRBOLEC