Antonín Osička ze Zemědělského družstva Bulhary považuje letošní zimu za extrémně suchou. „Prohlíželi jsme zemědělské kalendáře za posledních sto let a takovou zimu, jako je ta letošní, jsme neobjevili. Srážek je málo a přitom začíná všechno rašit. Ozim je na tom zle, u pšenic zasychají odnože, to stejné platí pro řepky. Veselé to není. Pokud se počasí rapidně nezlepší, předpokládáme suchý rok," popsal Osička, podle kterého se kvůli mírné zimě na úrodě podepisují i nejrůzněší škůdci, například hraboši.

Podobnou zimu nepamatuje ani předseda představenstva Agrodružstva Brťov-Lipůvka Miroslav Pavlíček. „V zemědělství pracuji celý život, což je už přes šedesát let, a takovou zimu, jaká je teď, jsem nezažil. Kromě vysokých teplot je problém v tom, že za prosinec a leden spadlo neobvykle malé množství srážek, o padesát procent méně oproti předchozím rokům. Už odebíráme půdní vzorky a je možné, že letos budeme muset více přihnojovat," upozornil.

Předseda hodonínské agrární komory Petr Chaloupka potvrdil, že chybějící srážky, ať už sněhové nebo dešťové jsou zásadní problém. Plodinám podle něj nesvědčí ani neobvykle vysoké teploty. „Současná teplota má špatný vliv na ozimé obiloviny. Kvůli tomu, že nebyl žádný pořádný mráz, tak vegetují nejen obiloviny, ale rostou i plevele. Ty, čím jsou větší, tím obtížněji se hubí. Přes normální zimu obvykle vymrznou, a ty, co přežijí, se pak chemicky ošetří. Podobná situace je u škůdců, kteří teplou zimu přežijí a začnou se masivně množit a bude jich dvakrát tolik," poznamenal Chaloupka.

Zejména vinaři a ovocná se bojí, že rozpučené rostliny jim sežehnou jarní mrazy. „Je tu nebezpečí, že na přelomu února a března náhle během jednoho dvou dnů přijdou silné mrazy, minus deset až minus patnáct stupňů. Už jsme je v minulých letech zažili a vždy nadělaly dost škod," připomněl ředitel šatovského Znovínu Pavel Vajčner. Ten doplnil, že kvůli teplé zimě bude větší riziko chorob, protože běžně je mráz v zimě oslabí.

Chorob na révě se obává také Vinař a vinohradník František Mádl z Velkých Bílovic na Břeclavsku. „Projeví se to později na jaře, podle toho, jak moc bude vlhko. Ale na druhou stranu na zimní práce je tohle počasí příjemné. Sousedi už dokonce uvázali hektar vinohradu. Pokud však přijde v březnu nebo dubnu mráz pod deset stupňů Celsia, tak bude problém," podotkl.

Meteorologové na další dny předpovídají pro jih Moravy nadále teploty přes den sahající k deseti stupňům nad nulou. „V nejbližších dvou týdnech to vypadá, že žádné velké mrazy ani sníh nepřijdou. V březnu se to ale nedá úplně vyloučit," uvedl Peter Hruška z brněnské pobočky Českého hydrometeorolo­gického ústavu.