Nová stavba v Horníkově ulici vyjde na sedmdesát milionů korun. Autorovi šlo hlavně o jednoduchost a prosvětlený prostor. „Porota vybrala návrh Jana Soukupa z Plzně. Přitom zvažovala nejen hledisko architektonické, ale také liturgické, teologické a ekonomické,“ uvedla mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

První věřící do kostela zavítají nejpozději za čtyři roky. Dovnitř se najednou vejde na tři stovky sedících a stovka stojících návštěvníků.

Nový chrám brzy vyroste také v brněnské Lesné. „Je zasvěcený řeholní sestře blahoslavené Restitutě. Základní kámen pro něj před deseti lety požehnal papež Benedikt XVI. Požehnal i tomu pro stavbu v Líšni,“ doplnila Jandlová.

Názory na netradiční pojetí sakrálních staveb se různí. „Do podoby kostela na Lesné se promítá víc autorských rukopisů, to není dobře. Klasické významné kostely, jako třeba jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie, jsou stylově konzistentní. Nejsem zastáncem předjímání kvality v moderních stavbách. Vše, co je netradiční, se považuje za lepší. Ale u kostelů je to ožehavé. Líšeňský kostel tak modernisticky nepůsobí,“ řekl architekt Petr Hrůša.

Zajímavou stavbou se pyšní také Hustopeče na Břeclavsku. Snoubí v sobě modernitu i historii. Neotřelému interiéru kontrastují zachovalé sochy a obrazy. „Kostel svatého Václava a svaté Anežky České je jeden z prvních postavených po roce 1989. Základní kámen posvětil papež Jan Pavel II. při své první návštěvě u nás,“ sdělil děkan hustopečské fary Jan Nekuda.

Netradičně pojatá je také bukovanská kaple zasvěcená Janu Pavlu II. na Hodonínsku. Postavili ji v říjnu 2013. Před dvěma lety ji doplnila ještě socha bývalé hlavy římskokatolické církve. Do oltáře kaple je zakomponovaná kapka jeho krve. Obě zmíněné stavby jsou podle Hrůši také za hranicí kvalitní architektury.