Mozkovou mrtvici může mít dítě i sportovec, říká oceněný neurolog z Brna

Nedávno jste v Záhřebu získal prestižní ocenění Danubius Young Scientist Award za výsledky v oblasti výzkumu mozkové mrtvice a zobrazení mozku.
Chtěl jsem vyzkoušet, jestli v takové soutěži může uspět projekt, který je klinický, tedy prováděný ve spolupráci s pacienty. Věděl jsem z předchozích ročníků, že se spíše hlásí vědci s laboratorními výzkumy. Když přišla z Vídně zpráva, že mě za Českou republiku vybrali jako jediného zástupce, překvapilo a potěšilo mě to. V Záhřebu jsem pak zjistil, že jsem jediný, kdo cenu získal za klinický výzkum.

V čem výzkum spočíval?
Skládal se z více částí. Tematicky porotu nejvíc zaujala práce z loňska, na níž jsme pracovali s kolegy. Prostřednictvím dotazníku jsme zjišťovali, jaká je u nás kvalita péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Chtěli jsme zhodnotit, jak centra fungují a jak jsou efektivní. Další součást přihlášky byla i moje dizertační práce zaměřená na zobrazovací metody cév pacientů s mozkovou mrtvicí.

V této oblasti jste došel i k inovaci.
Novinka byla v tom, že se nám ve svatoanenské nemocnici podařilo zavést metodu multifázické angiografie. Vyvinuli ji v nemocnici v kanadském Calgary. Byl jsem tam při stáži u toho, když protokol této metody vznikal a když jí vyšetřili první pacienty. Po návratu do Brna jsme protokol převzali a podařilo se nám jej zavést do běžné praxe. Nyní jím projdou všichni pacienti s podezřením na mozkovou mrtvici.

V čem je tato metoda lepší?
Pokud máme u pacienta podezření na uzávěr mozkové tepny, ukazuje přístroj počítačové tomografie cévy přesněji a lépe. Podařilo se nám také prokázat, že metoda pomáhá lépe rozpoznat mrtvici i méně zkušeným lékařům. Druhá výhoda je, že se protokol dá nastavit na kterémkoli přístroji počítačové tomografie. Nemocnice se nemusí zatěžovat kupováním nových přístrojů nebo pokročilého vybavení.

Jaké je vyšetření pacienta s podezřením na mrtvici touto metodou?
Je potřeba zobrazit jeho cévy. Musíme zavést trubici do žíly. Do ní podáme kontrastní látku, která obarví krev, aby byla lépe viditelná. Zobrazené cévy sledujeme ve třech fázích, díky tomu si můžeme lépe udělat obrázek, jak funguje cirkulace krve.

Co přesně se děje v mozku při cévní mozkové příhodě?
Orgán má nedostatek krve a nastane uzavření mozkové tepny. Protože jsou mozkové buňky bez kyslíku schopné přežít jen krátkou dobu, začnou odumírat. Záleží i na tom, jaká část mozku je ovlivněná a o jaký typ mrtvice jde. Podle toho se liší příznaky.

Jaké jsou nejčastější?
Pacient může mít poruchu řeči nebo hybnosti nohou a rukou. Častý je pocit točení hlavy a rozdvojené vidění. U těžkých mozkových příhod jde nejčastěji o oslabení poloviny těla, poruchu řeči a pokles koutku.

O kolik pacientů s cévní mozkovou příhodou se na neurologické klinice ročně staráte?
Lidí, které přivezou s mozkovou mrtvicí, je osm až devět set za rok. Cévních mozkových příhod zaznamenáváme zhruba pětačtyřicet tisíc, hospitalizovaných je u nás přes patnáct set pacientů ročně.

Přibývá jich?
S ohledem na stárnutí populace ano. Cévní mozková příhoda totiž postihuje především starší pacienty. Není to ale pravidlo. Mozkovou mrtvici může mít i šestiměsíční dítě nebo dvacetiletý mladý sportovec, který nekouří ani nepije. V minulosti, kdy léčba nebyla k dispozici, pacient většinou ležel na lůžku a čekalo se, jak se to vyvine. Teď ho můžeme s velkou úspěšností hned léčit.

V Brně testují lék na Huntingtonovu chorobu. Zatím na prasatech

Vědí lidé o mozkové mrtvici podle vás dost?
Často se hovoří o rizikových faktorech nemoci. Z našich výzkumů vyplývá, že velká část pacientů svůj vysoký tlak neléčí, kouří a stravuje se nezdravě. Snad se nám preventivními programy podaří počet těžkých mozkových příhod snížit.

Vrací se mozková mrtvice často?
Záleží na typu mozkové příhody. Jsou skupiny lidí, u nichž víme, že je riziko návratu vysoké. Záleží i na konkrétním pacientovi a na jeho přístupu. Snažím se lidem říkat, že nejde o to dostat tabletku a pravidelně ji užívat. Jde také o úpravu životního stylu.

Lze riziko mozkové mrtvice snížit?
Pomůže přestat kouřit, změnit jídelníček na zdravější nebo třeba cvičit alespoň hodinu denně. Když už člověk mozkovou mrtvici utrpí, velkou roli hraje také to, jak rychle se dostane do nemocnice. Největší prodlevy vznikají v přednemocniční péči, než se pacient dostane k lékaři. Nemocného, jemuž se točí hlava a vypadá zmateně, občas rodina pošle spát. Může přitom jít o mozkovou mrtvici, kde jde o každou minutu.

Mluvil jste o stáži v kanadském Calgary. Co vám přinesla?
Odjížděl jsem hned po absolvování lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Díky vstřícnosti tamního přednosty jsem se mohl zapojit do každodenní praxe. Účastnil jsem se výukových seminářů, každodenních vizit i provozu kliniky v ambulancích. Co se týká vědecké práce, měl jsem možnost jako nezkušený medik proniknout do metody multifázické angiografie. Nejvíce si vážím toho, že jsem měl možnost zapojit se do výzkumného týmu a pracovat se zkušenými lékaři. Bez stáže v Kanadě by nevznikla velká část mých výzkumů a publikací.

Právě v Calgary vám teď nabídli práci.
Splnil jsem požadavky specializačního vzdělávání na tamní klinice. Teď pracuji na tom, abych ukončil svůj neurologický trénink v České republice, v dubnu mě čeká atestace. Pokud vše půjde dobře, ve druhé polovině roku nastoupím do nemocnice v Calgary. Teď mě nicméně čeká náročná papírová práce, aby mě uznali jako lékaře i v Kanadě. Dál ale budu spolupracovat se svatoanenskou nemocnicí. Pokud by se to podařilo, chci se pravidelně vracet do Brna a věnovat se výuce neurologie pro zahraniční studenty.

Odboráři hrozí stávkou. Chceme o čtyři a půl tisíce měsíčně víc, volají

Čemu se věnujete nyní?
Projektů máme několik. Loni se nám podařilo zhodnotit kvalitu péče center, která poskytují léčbu mechanickou trombektomií. Letos jsme zpracovali data od našich pacientů a zjistili, že výsledky jsou velmi příznivé.

Jaká je česká péče o pacienty s mozkovou příhodou ve srovnání se zahraničím?
Pokud by už člověk měl dostat cévní mozkovou příhodu, Česká republika je země, která mu poskytne dobrou péči. Mám možnost srovnat to s Kanadou a Spojenými státy. Česká republika je dobře pokrytá sítí iktových center, což jsou nemocnice, kde léčí cévní mozkovou příhodu. Máme je dotažená prakticky k dokonalosti. Co zlepšovat je podle mě hlavně v následné péči, která trochu pokulhává. Zlepšit by se mohla síť rehabilitačních pracovišť.

Je ještě něco, co byste zlepšil na českém zdravotnictví?
V zaběhnutém systému se vždy něco těžko mění. Vylepšil bych ale vzdělávání neurologů. Právě léčba cévních mozkových příhod se například v poslední době hodně změnila. Je potřeba mladé neurology víc vzdělávat, co se týče zobrazovacích metod nebo hodnocení snímků pacientů. Pokud to srovnám právě s Kanadou, tam při výuce mladých lékařů postupují komplexněji, víc se zaměřují na praktickou část medicíny. Pokud bychom podobně řešili vzdělávání neurologů i tady, byli by podle mě ve výkonech přesnější.

Chtěl jste být lékař?
Myslím, že odjakživa. Inspirovala mě babička, která je lékařka. Ta mě k tomu dovedla. Co se týká neurologie, ještě na medicíně jsem uvažoval, jestli nejít chirurgickým směrem. Nakonec jsem se rozhodl pro neurologii. Baví mě totiž intenzivní medicína. Právě problematika cévních mozkových příhod propojuje kromě neurologie i intenzivní medicínu, radiologii a také část interní medicíny.

Brněnský politolog Kopeček: Malé politické zázraky jsou ve volbách možné

Vnímáte svou práci jako náročnou?
Na rozdíl od vědců, kteří se výzkumu mohou věnovat celý týden, já musím být nejen výzkumník, ale i lékař. Přes pracovní týden se musím věnovat pacientům, bývám na ambulanci, na odděleních i na jednotce intenzivní péče. Na výzkumu pracuji po odpoledních, o víkendech. Času je méně.

Čemu se věnujete po práci, co vás baví?
V létě se snažím sportovat tak, že jezdím do práce a z práce na kole. Vzhledem k tomu, že bydlím v brněnských Ivanovicích, je to docela kus cesty. Jinak rád běhám a teď přes zimu nejraději plavu.