Ostatní tělesa Sluneční soustavy totiž podle něj nejsou tak fotogenická, tedy Merkur, Venuše, Uran či Neptun, nebo nejsou tak detailně zmapovaná. „to je případ Jupiteru či Pluta. nebo je není možné vyrobit, to je případ Saturnu a jeho ladných prstenů. Proto jsme vybrali právě Slunce,“ přiblížil Dušek.

Model nebude jen nažloutlá koule. Návštěvníkům se předvede sluneční podoba v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Na těchto vlnových délkách se zviditelní lidskému zraku jinak unikající jevy. Třeba celá řada mimořádně silných erupcí, tedy výtrysků žhavého plazmatu či velkých koronálních děr, což jsou oblasti, z nichž sluneční vítr „vyfoukává“ materiál do okolního kosmického prostoru.

Na modelu Heliosféry spolupracoval Pavel Karas z brněnské hvězdárny a Jan Machát s Michalem Oklešťkem z uskupení Visualove. „I když jde z naší strany už o čtvrtý model tělesa Sluneční soustavy, práce na něm nebyla nijak rutinní. Snažili jsme se vychytat všechny mouchy a společně s Pavlem Karasem odladit výslednou podobu textury. Musí totiž zaujmout svým vzhledem a současně musí být zřejmé, že jde o model Slunce,“ nastínil Okleštěk.

Chovatelem slepic je starosta brněnské Líšně Břetislav Štefan. Foto: Břetislav Štefan
Kdákání na radnici v brněnské Líšni: starosta chová v atriu slepice

Unikátní textura je podle Karase především výsledkem aplikované matematiky, trpělivosti a také umu. „K jejímu sestavení bylo nezbytné získat z archivu NASA a následně složit celkem 84 750 surových snímků, pořízených na sklonku roku 2014, o celkovém objemu 2,6 terrabytů. Stejné místo na harddisku by zabralo asi 750 celovečerních filmů.Textura vznikala zhruba dva a půl měsíce," vyčíslil.

V pátek 1. července vychází speciální šestnáctistránková příloha Deníku věnovaná brněnské hvězdárně.
Mimo jiné v ní najdete:


- program letního kina na Kraví hoře

- které úkazy letos uvidíte na letní obloze

- podrobnosti o instalaci vesmírných těles na hvězdárně a mnoho dalšího