Aby byli lidé ze Salebry poprvé za dobu existence ve svém, zadlužili se, a ranč, který byl na prodej, koupili. „Máme tak určitou jistotu, že nás nikdo nevyžene. A ušetříme za nájem,“ říká Jiří Hladík.
Jeho pět kolegů, mezi kterými je sociální pracovnice, dva psychologové a terapeuti, se aktuálně věnují jedenácti klientům. „Nejsme zdravotnické zařízení. I když léčba zde v zásadě je. Léčíme kromě jiného psychoterapií. Člověk, který k nám přichází, má za sebou detoxikaci v psychiatrické léčebně. Je zbavený drogy, ale není vyléčený. Psychická závislost na drogách zde stále je,“ přibližuje Hladík.
Zařízení funguje díky dotacím ministerstva práce a sociálních věcí. „Přispívá nám i kraj, část peněz je od vlastních klientů, kteří si měsíčně platí pobyt a stravu. Troška peněz je od dárců a sponzorů, ale uvítali bychom jich více. Roční náklady na provoz našeho zařízení jsou přibližně čtyři miliony korun,“ nastiňuje Hladík.
Za dobu fungování prošlo Salebrou na dvě stě klientů. „Jde o ty, kteří absolvovali celoroční terapii. Mnoho dalších, kteří u nás celý pobyt nevydrží, v tom započítáno není. K drogám se nevrátí asi sedmdesát procent klientů,“ dodává.
