TÉMA O ZAHRÁDKÁCH A ZAHRADNIČENÍ NAJDETE V ÚTERNÍM TIŠTĚNÉÍM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.

Je celkově v poslední době zahrádkářů méně, nebo více?

Z mé zkušenosti jich stále přibývá. Uvědomují si, že zahrádkaření může být životní styl. Čím dál víc lidí má zájem pěstovat vlastní zeleninu a plodiny a trávit volno v přírodě při nějaké fyzické aktivitě.

Je v kraji dost zahrádkářských kolonií?

Počet je v současnosti poměrně stabilní. V Brně jsme nedávno sice museli zrušit pět organizací, byl to ale jen formální krok, protože v té době už nefungovaly. Uvítali bychom jich víc, bohužel ale na to nemáme pozemky. V Brně míří tlak developerů opačným směrem a nám ubývá míst, která by šlo využít pro zahrádkáře. Vše záleží na územním plánu a na vedení měst a kraje, zda tuto činnost vezmou politici v potaz při plánování jako jednu z možností zdravého životního stylu.

Jsou jihomoravské zahrádky něčím typické?

Místní zahrádky jsou velmi různorodé. Někteří mají okrasnou zahradu, jiný ji má výlučně na pěstování ovoce a zeleniny.

Jak se liší zahrádkaření před lety od toho současného?

Vývoj šel určitě dopředu. Dnes se běžně dají koupit téměř všechny přísady a věci, které jsou k zahrádkaření potřeba. Dříve si lidé většinu semen museli pěstovat na vlastní pěst a směňovali je s ostatními. V menší míře to tak chodí i teď. Dřív také chodili se srpem a kosou, dnes používají sekačky. Existuje také řada nově vyšlechtěných odrůd.

V čem je největší přínos zahrádek?

Mají několik prospěšných funkcí. Jednak funkci společenskou, jednak je tu prospěšnost z hlediska životního prostředí. Zahrádky v létě díky jejich obdělávání a zavlažování fungují zároveň jako klimatizace i lapače prachu.

Je zahrádkaření záležitost starších generací?

Z mé zkušenosti ne, generace se nám kupodivu stále obměňují. Přibývá mladých rodin, které tráví volno na zahrádce, kde mají děti na vzduchu a pod dozorem. Stává se také, že ti, kteří už nemohou hospodařit, často zanechají zahradu rodině.