Zkušenosti má bohaté, před několika lety nacvičovala divadlo v břeclavské věznici s odsouzenými. Další štací se stala vinařská škola ve Valticích. „Se studenty máme divadelní soubor Máňa. Na začátku roku jsme vystoupili s Poslední hodinou. Odehrává se jen několik minut před maturitní zkouškou,“ odhaluje žena, která tuto hru napsala sama.

Vymýšlela ji pět let. Je protkaná školními písněmi a může sloužit jako didaktická pomůcka pro zopakování středoškolského učiva češtiny. „Polovina prváků za mnou na začátku roku přišla, kdy budeme hrát divadlo. Říkají, že jsou na škole jen kvůli němu,“ tvrdí Manišová, která poté neváhala a pustila s žáky do nacvičování.

Do budoucna plánuje napsat další hru, ale pořád se chce podívat na jeviště jako herečka. „Baví mě více hrát. U režie představení člověk neovlivní. Zatímco na jevišti to mám ve svých rukách,“ odhaluje učitelka.

Před pár dny měla premiéru divadelní inscenace Deváté výročí, pod kterou je opět podepsaná. Vystoupení je o dvou kamarádkách. Jedna z nich vymyslela pro manžela plán. „Kamarádka ji nutí vzpomínat, co všechno hezkého s manželem zažila. Jedná se o komedii, kde je troška ironie nebo melancholie,“ prozradila učitelka češtiny a občanské nauky.

Na scénu poté přichází manžel, který je tam sám. Na stole má kazeťák, ze kterého uslyší devět úkolů. O každém musí nahlas přemýšlet a hledat odpovědi. „Hrají tři herci, kteří jsou mí kamarádi. Reprízu zatím neplánujeme, ale chceme si v létě zkusit zahrát v lednickém amfiteátru,“ dodává herečka a režisérka.