Podle mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřiny Šubové se nádraží vrací do původní podoby z devatenáctého století. „Až na drobné úpravy kvůli napojení na autobus bude průčelí nádraží vypadat jako před více než sto lety. Jednali jsme o tom i s vedením města, které chtělo historickou podobu výpravní budovy obnovit,“ řekla Šubová.

Oprava výpravní budovy nádraží v Břeclavi• Břeclavské železniční nádraží lidem slouží přes 170 let.
• Opravy vestibulu potrvají od konce července do června příštího roku.
• Celkové náklady na letos již zahájenou rekonstrukci nádraží jsou zhruba 70 milionů.
• Před budovou má vzniknout klidová zóna.
• V návrzích je i železniční muzeum v nové stavbě.
• Opravené nádraží bude spojené koridorem přímo s autobusovým terminálem, lidé při přestupování nezmoknou.


Návrh viděl i brněnský architekt Daniel Struhařík. „Zachování historického potenciálu budovy je jistě pozitivní. O tom, do jaké míry bude finální podoba kvalitní skrze užité materiály a celkovou formu, můžeme spekulovat. Celkově návrh budí určité rozpaky,“ uvedl Struhařík.

Inspiraci by podle něj železničáři mohli hledat v sousedním Rakousku. „Projekty tam často zohledňují okolí a dbají na jednotnost návrhu,“ dodal architekt.

Břeclavský místostarosta Svatopluk Pěček je přesvědčený, že stavba bude vypadat uceleně. „Zásahy mají být citlivé. Chtěli jsme, aby nádraží mělo historický nádech, ale zároveň bylo moderní. Po dokončení opravy máme ještě nachystaný projekt na přestavbu prostoru před nádražím. Vznikne parčík, s kapličkou za ním historické průčelí nádraží krásně vynikne,“ popsal.

V přízemí nádraží má podle něj vzniknout i malé železniční muzeum, připomínající důležitost Břeclavi jako významného dopravního uzlu.

Vítá to Michal Uher. „Je určitě dobré připomenout, že nádraží v Břeclavi bylo v podstatě prvním v naší zemi. Za minulého režimu historickou budovu nádraží necitlivě přestavěli a schovali pod jednotný šedý kabát,“ řekl Břeclavan.

Plánované úpravy výpravní budovy podle Šubové zakončí rekonstrukci celého břeclavského železničního uzlu s náklady okolo sedmdesáti milionů korun.

Kontroverzní reakce na úpravu nádraží zažili v minulosti také v Brně. Vlnu nevole vzbudila barva omítky hlavního nádraží, která měla připomínat jeho podobu ze začátku dvacátého století. Podle průzkumu památkářů totiž dobová omítka byla v barvě takzvané holubičí šedi.

Přestavby vizuálně nepopulárního nádraží se dočkali v Blansku. „Předtím ta budova byla hrozná. Zbořenina, kde si ani člověk pořádně neměl kam sednout. Oprava byla potřeba,“ zmínil místní Jan Pukl.

DOMINIKA SVOBODOVÁ