Hazard často přináší desítky milionů korun ročně do obecní kasy, i proto doporučení na regulaci ve většině míst v kraji naráží na tvrdý odpor vedení obcí i nezájem lidí. Potvrdil to také průzkum redaktorů Deníku Rovnost. „Lidé o hazardu rozhodují v mnoha místních referendech. Ta však kvůli nízké účasti nejsou úspěšná," uvedla jeden z problémů mluvčí kraje Denisa Kapitančiková.

Celý kraj bez svítících automatů se zatím jeví jen jako sen. Především obce na hranicích s Rakouskem mají díky hazardu vysoké příjmy. Jednou z nich jsou Chvalovice na Znojemsku s necelými pěti stovkami obyvatel. „Čtyřiasedmdesát milionů korun je letošní výtěžek z loterií a necelých sedmdesát milionů jsme převedli z minulých období," podotkl předseda obecního finančního výboru František Hruška.

Strach o místa

Hazard má zastánce i ve starostovi Moravského Krumlova na Znojemsku. „Jestli lidé v automatech utopí své peníze, vnímám jako jejich svobodné rozhodnutí. Městu plynou z heren dva miliony do rozpočtu, které opět investujeme do veřejného prostoru. Rušením heren by navíc zmizela pracovní místa, kterých v Krumlově není nadbytek," naznačil Tomáš Třetina.

Starosta Ivančic na Brněnsku Milan Buček nepřemýšlí ani o regulaci, i když tam lidé najdou hrací automat téměř v každé hospodě. „Sám jsem si je prošel, abych zjistil, jak jsou automaty využívané. Skoro nikdo u nich neseděl," argumentoval Buček.

Z Hrušovan nad Jevišovkou na Znojemsku mají automaty zmizet do pěti let. Tamní bojovník proti hazardu a hrušovanský zastupitel Patrik Reichl to vnímá jako příliš dlouhé období. „V okolí našeho města herny mizí, a tak gambleři jezdí k nám. Čeká nás pět krušných let," naznačil Reichl.

Přesun gamblerů potvrdil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. „Pokud se v obci zavřou herny, závislý člověk se přesouvá vedle. Častěji však začne sázet na internetu," vysvětlil preventista z Brna. Dodal, že je na obcích, jestli automaty považují za hrozbu pro své obyvatele.

V kraji však zároveň přibývá obcí, které hazardu vyhlásily válku. Kromě Brna platí zákaz například v Břeclavi či Blansku. Tam zavedli celoplošný zákaz prvního listopadu 2013. Klasické výherní přístroje přitom město zakázalo už o dva roky dříve. Kvůli úředním průtahům začaly mizet až loni v říjnu. „Jsme napřed před mnohými městy v kraji. Jsem pro celkové zrušení hazardu," řekl starosta Blanska Ivo Polák.

Nejvíc na světě

Bouřlivé debaty zažili i v Rousínově na Vyškovsku. Městské zastupitelstvo tam loni v srpnu hazard celoplošně zakázalo, o měsíc později vyhlášku zmírnilo a teď jej pouze reguluje. „Nevidím důvod, proč to tolerovat. V Česku je obecně největší koncentrace hazardních přístrojů na světě. Závislost na nich je stejně silná jako na drogách. A hůře se jí zbavuje," zdůraznil rousínovský zastupitel Pavel Švejnoha.

Zastánci regulace mají silné odpůrce také v provozovatelích restaurací. „Ano, měl by se omezit přístup sociálně slabším, kteří na automatech prohrávají dávky. Jenže úplný zákaz povede mimo jiné k tomu, že se hazard přesune do černé ekonomiky a na internet. Spousta seriozních restaurací závislých na automatech zavře," prohlásil například majitel rousínovského baru Petr Naller.

Na mnohých místech kraje se proti hazardu formují skupiny lidí. Loni před komunálními volbami sháněli členové iniciativy Stop hazardu v Hodoníně podpisy k žádosti o referendum. Po přepočítání podpisů se ale nakonec veřejné hlasování neuskutečnilo.

Pro zvětšení klikněte.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE.

EMA ZEZULOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI