Tvrdí to alespoň historik Daniel Lyčka, který se zabývá obdobím panování knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna. „Jde o pozůstatek relativně rozsáhlé bývalé lichtenštejnské obory – bažantnice. Ta se navíc původně nacházela na poloostrově, který byl z jihu a ze západu chráněný dnes již neexistujícím Starobřeclavským rybníkem,“ přiblížil Lyčka.

Ilustrační fotografie.
Jak zpříjemnit život v obci? Lidé si vyberou projekt v anketě

Stavbu nechal vybudovat pravděpodobně Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna na konci osmnáctého století. „Místo nevybral náhodou. Budova původně stála ve středu uvedené rozlehlé obory,“ uvedl historik.

Potvrdit to má až další průzkum rozsáhlých archivních materiálů. „Nicméně právě koncem osmnáctého století se na knížecích panstvích rozmohl stavební boom tohoto typu objektů, jenž pak ještě pokračoval. Příkladem je již zaniklý gloriet na místě dnešního zámečku Pohansko, další zaniklý gloriet v Bořím lese u Břeclavi či Chrám Slunce v lednickém parku,“ zdůvodnil Lyčka.

Mladá břeclavská výtvarnice Julie Vojtková a její dílo v reakci na koronavirus.
Koronavirus jako múza? Julie Vojtková vytvořila sérii obrazů na téma pandemie

Původně pavilon – lusthaus v Širokém lese nechal opravit Jan I. Josef z Lichtenštejna, jehož panováním se Lyčka zabývá. „Nepochybně sloužil jako drobný odpočinkový altán, čímž by zapadal do nově se tvořící krajinné kompozice, nyní označované jako Lednicko-valtický areál,“ doplnil historik.

Gloriet byl původně dvojpodlažní stavbou. „V severozápadním rohu vstupní předsíně byly při nedávné rekonstrukci objeveny pozůstatky původně otevřeného topeniště. To bylo zřejmě využíváno jak k přípravě ulovené zvěřiny, tak k vytápění interiéru Glorietu. Původní řešení horního podlaží, kam se vstupovalo po vnějším schodišti, není bezpečně známo,“ přiblížil Lyčka.

Experimentální lék Remdesivir.
Jediní na Moravě. Nemocní koronavirem v Brně dostanou experimentální Remdesivir

Význam stavby upadl již za Janova syna knížete Aloise II. z Lichtenštejna. "Ten nechal v roce 1854 odstranit dřevěné horní patro a stavba již plnila pouze hospodářský účel. V listopadu 1931 pak předala správa lichtenštejnského polesí bývalou knížecí bažantnici v Širokém lese do majetku města Břeclav. Ale již po vzniku Československa zde úřady povolily výstavbu objektů pro odběr podzemní vody,“ uvedl historik.

V severní části bažantnice bylo v lednu 1934 zřízeno Státní veřejné pomocné letiště v Břeclavi. „V roce 2010 dostala centrální plocha původní bažantnice nového majitele. Rok nato zahájil obnovovací práce s cílem vytvořit tady malou oboru pro chov divoké lesní zvěře. Stavba, kterou i odborná veřejnost považovala za zaniklou, byla ze značné části obnovena do své podoby z roku 1854. Stejně jako tehdy sloužila jako odpočinkové místo pro knížete z Lichtenštejna, slouží dnes pro svého nového majitele,“ prozradil Lyčka.

Blanka Kelnerová hraje za ženský fotbalový tým v Bavorech a pomáhá také s občerstvením při zápasech mužů.
Chlapi nám půjčí hřiště a my zas umyjeme okna, říká fotbalistka Kellnerová

O tom, že Gloriet existuje a kde se nachází, řada místních vůbec netuší. „Vůbec nevím, že v Širokém lese taková stavba vůbec stojí. Ostatní salety znám, mám je prochozené vesměs všechny. Ale o Glorietu jsem nikdy neslyšela,“ byla překvapená Zuzana Šimčíková.