Novou cyklostezku v sobotu otevřou například v úseku mezi Štěpánovicemi a Tišnovem na Brněnsku. Další pak ve stejný den mezi Novým Přerovem a Mikulovem na Břeclavsku. Tato trasa se dočkala oprav za téměř devatenáct milionů korun a je součástí koridoru PrahaVídeň. Také čtrnáct kilometrů mezi Kyjovem a Mutěnicemi na Hodonínsku mohou od letoška místo vlakem projet lidé na bruslích nebo na kole. Zrušenou železnici nahradí asfaltová cyklostezka. „Předpokládáme, že ji dokončíme ještě tento měsíc. Následovat bude kolaudace a slavnostní otevření. Celá trasa se cyklistům otevře od poloviny května,“ uvedl starosta Kyjova František Lukl. Cyklostezka přijde na dvacet milionů korun.

Dalších třináct kilometrů asfaltu položí stavaři na trase BrnoVídeň například z brněnských Chrlic do Rajhradic na Brněnsku a u Novomlýnských nádrží.

Co nejdál od aut

Na některých místech ale cyklistům stezky stále chybí. Martin Kleinwächter se za Brno raději sveze autem nebo vlakem a odtamtud vyráží dál na kole. „Rozvoj přípojných cyklostezek ven z města je pořád v zárodku. Jednou jsme jeli z Vysočiny do Brna po silnici přes Jinačovice do Bystrce. To už nikdy neudělám. Jet v současné době po silnici je pouze pro ty, které omrzel život,“ popsal své zkušenosti aktivní cyklista z Brna.

Nutnost zlepšit bezpečnost provozu přiznávají i jihomoravští radní. „Je potřeba řešit hlavně oddělení cyklistů od aut stavbou bezpečných cyklostezek. To ale záleží na tom, kolik budeme mít peněz. Loni jsme na podporu cykloturistiky měli šestnáct milionů korun. Letos to bude dvanáct,“ podotkl Petr Holeček z tiskového oddělení kraje.

Dodal, že v hustotě cyklostezek Jihomoravský kraj ostatní v republice předčí. „Nejvíc tras vede Lednicko-valtickým areálem, Hustopečskem a Moravským krasem,“ informoval Holeček.

Cyklisté vítáni

Podle vyjádření kraje jsou na velmi dobré úrovni také ostatní služby cyklistům. „Jižní Morava má nejvyšší počet zařízení s certifikací Cyklisté vítáni ze všech krajů,“ tvrdí Holeček. Tuto značku získají majitelé hotelů či restaurací, pokud si u nich cyklisté mohou například půjčit nářadí či koupit mapy. Na jižní Moravě je 219 těchto zařízení a turistických cílů.

V letošním roce se kromě nových cyklostezek a zařízení mohou lidé těšit na řadu závodů i výletů. Na tradiční Znovín cup mohou lidé vyrazit na konci června. Ti, kteří se v jízdě na kole chtějí před kláním zdokonalit, mohou zítra vyrazit na kurz jízdy do Brna. „Účastníci zlepší své jezdecké dovednosti,“ uvedl Michael Pokorný z Alpského klubu Brno, který kurzy pořádá.

Jaké jsou hlavní cyklostezky v jihomoravském kraji

V Brně chybí spojení s centrem

Brno - V Brně žijí jiní lidé. To je jeden z kuriózních argumentů, které si kdysi od magistrátu vyslechli cyklisté usilující o rozšíření sítě cyklostezek v centru města. Zatímco například v Olomouci nebo Pardubicích jezdí lidé do práce na kole celkem běžně, Brno je pro cyklisty stále nehostinnou krajinou.

„Cyklostezky na sebe nenavazují a občas končí u frekventované silnice. Naprosto nesmyslný je zákaz vjezdu do pěší zóny v centru. Tramvaje tam jezdit mohou a cyklista s tím nejzdravějším způsobem dopravy ne,“ stěžuje si například Andrej Škrabák.

To, že v Brně chybí ucelená síť cyklostezek, potvrzuje i Jiří Jedlička z cyklistického klubu Bicybo. „Potřeba jsou hlavně stezky spojující okraje města s centrem,“ upozornil. Ke zlepšení cyklistické dopravy podle lidí z Bicyba a sdružení Brno na kole chybí politická podpora. Připouštějí ale, že poslední dobou se situace mění.

Magistrát letos vyčlenil na podporu cyklistiky tři miliony korun. „Nebudeme stavět nové cyklostezky, snažíme se najít levnější řešení. Chceme hlavně upravovat už stávající trasy,“ uvedl náměstek primátora Robert Kotzian. Radní například plánují posunutí sloupů veřejného osvětlení z cyklostezky mezí Komínem a Bystrcí blíž k řece Svratce. Historické jádro města však zůstane cyklistům dál uzavřené.

Kolo je přirozeným dopravním prostředkem například pro Pardubičany. „V Pardubicích je sice méně stezek, ale cyklistika tam má větší tradici,“ tvrdí Eliška Vacková z pardubického sdružení Město na kole. Podle Jedličky si Brno může vzít příklad v rakouském Štýrském Hradci, kde i přes kopcovitý terén podobný brněnskému staví cyklostezek hodně. (žan)

Krádeže? Pomáhá registrace

Brno - Nikde nenechávat samotné. Tato poučka neplatí jen u malých dětí, ale i u jízdních kol. Za letošní leden a únor jich zloději například v Brně ukradli už pětatřicet.

Policisté varují, že kola mizí mimo jiné z míst, kam je lidé pravidelně odkládají. Nejčastěji je zloději kradou ze sklepů a kočárkáren v bytových domech. „Lidé je tam často nezamykají a zloději pak jen vypáčí dveře. Přístup ke kolům by jejich majitelé měli co nejvíc ztížit,“ upozornil mluvčí jihomoravské policie Pavel Šváb. Doporučuje, aby kola stála svázána s ostatními.

Cyklisté dojíždějící do práce na kole by pak měli svůj dopravní prostředek zamykat co nejdůkladněji. Bicykl, který se pravidelně objevuje na stejném místě, je totiž pro zloděje snadnou kořistí.

Nebezpečí hrozí také na cyklostezkách. Kola opřená o ploty zahrádek restaurací mohou zmizet ve vteřině. „O kolo se bojím, nikdy ho nenechávám stát bez dozoru. Pokud to jde, beru ho s sebou i do restaurace,“ řekla například cyklistka Jitka Brázdová.

Krádežím se lidé mohou vyvarovat i tak, že své kolo nechají zaevidovat u městské policie. „Cyklista musí předložit občanský průkaz. Ideální je, když s sebou vezme i kolo a doklad o jeho koupi,“ popsala postup mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková. Strážníci potom zaevidují číslo rámu a majiteli předají doklad. Nálepka, kterou si přilepí cyklista na rám, pomáhá strážníkům v identifikaci a zloděje odradí.

Při hlášení krádeže ale nehraje roli, jestli je bicykl registrovaný, nebo ne. Záleží na ceně. Pokud je jeho hodnota vyšší než pět tisíc korun, řeší případ státní policie. Krádeže levnějších kol pak mohou řešit i strážníci. (žan)

JANA DOSTALOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI