Vodnímu dílu ustoupilo přes tisíc hektarů lužních lesů i obec Mušov, po které zbyl jediný pozůstatek, a to kostel trčící z hladiny prostřední nádrže. „Lužní lesy s meandrující řekou a mrtvými rameny neměly v Evropě obdoby. Nové Mlýny nikdy neměly stát,“ zlobí se i po letech ekolog Mojmír Vlašín.

Po napuštění vodního díla se změnily i druhy ptáků v oblasti. „Vlajkovým druhem luhů byla vždy husa velká, která hnízdila na vrbách. Pak téměř vymizela. Hnízdí v posledních několika párech na ostrůvcích,“ přiblížil ornitolog Jan Sychra. Napuštění Nových Mlýnů považuje celkově za negativní zásah do přírody jižní Moravy.

Nové Mlýny
Do plného provozu dílo uvedli vodohospodáři 3. března 1989, kdy začala fungovat dolní nádrž.
Zadržuje povrchovou vodu pro období jejího nedostatku, funguje jako protipovodňová ochrana.
Má i ekologickou funkci, střední nádrž je ptačí oblastí.

Důležitou funkci však má dílo podle vodohospodářů v období extrémního sucha, které postihlo kraj v posledních letech. „Loni nádrže významně pomohly k zlepšení průtoků v Dyji a zabezpečily dodávku vody do závlahových soustav. Od června do srpna dodaly do Dyje téměř třicet milionů kubíků vody,“ zmínil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Na pomoc lužním lesům i zemědělcům chtějí vodohospodáři ještě navýšit hladinu Nových Mlýnů o pětatřicet centimetrů. Ornitologové zůstavají dlouhodobě proti. Bojí se poškození ptačí oblasti. Střední nádrž je součástí chráněných oblastí Natura 2000.

Vodní dílo přitom pomohlo i při povodních. Třeba v roce 2006. „Manipulace významně přispěly k povodňové ochraně na Slovensku při soutoku Moravy a Dunaje,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

O důležitosti Nových Mlýnů je přesvědčený také předseda Moravského rybářského svazu Rudolf Milerski. „Mají obrovský význam. Dílo nejvíce vyhovuje kaprovitým rybám. Kromě nich se tam daří také dravcům, jakými jsou sumci, candáti, štiky či okouni,“ vyjmenoval. Svaz hospodaří na horní a dolní novomlýnské nádrži.

Kemp Merkur? Jen díky nádrži

Pasohlávky – Ročně registruje asi 110 tisíc ubytovaných lidí a stejný počet návštěvníků. Jeden z největších kempů na jihu Moravy Merkur v Pasohlávkách na Brněnsku profituje hlavně z toho, že se rozkládá na břehu horní novomlýnské nádrže. „Kdyby nebyly vybudované Nové Mlýny, kemp by anineexistoval. Do celé lokality stavba přinesla více cestovního ruchu,“ přiznal jednatel společnosti Pasohlávská rekreační Tomáš Ingr. Firmu vlastní obec Pasohlávky.

Lákadlem jsou pro turisty především vodní sporty, které provozovatelé v areálu nabízejí. „Lidé si mohou vyzkoušet windsurfing, paddleboard, máme u nás na půjčení lodě nebo šlapadla,“ vyjmenoval Ingr.

Jako velké lákadlo pro turismus oblast označil i provozovatel pasohláveckého Kempu u Jezera Antonín Zedníček. „Máme tři druhy návštěvníků. Cyklisty, rybáře a lidi, kteří se sem jezdí koupat,“ zmínil podnikatel.

Mušovští stále drží při sobě

Pasohlávky - Když opustila svůj domov, bylo jí teprve jednadvacet let. „Nedocházelo mi, o co vlastně přicházím,“ vzpomíná pětašedesátiletá Zdeňka Zemánková, původní obyvatelka Mušova, který musel ustoupit stavbě vodního díla Nové Mlýny.

Až později, když se s manželem zabydleli v novém domku v Pasohlávkách a vychovali děti, se začali v myšlenkách vracet zpátky do minulosti. „Naráz jsem si uvědomila, že dětem nemůžeme ukázat, odkud pocházíme, kde jsme si hráli a jak jsme bydleli,“ říká s chvějícím se hlasem Zemánková.

Kdykoli projíždí kolem, zcela přirozeně se jí zrak stočí ke kostelu. Podobně to mají i ostatní obyvatelé nyní již neexistující obce. „Držíme při sobě a stále se potkáváme. Při loňském výročí čtyřiceti let od vystěhování se nás sešlo na dvě stovky,“ usmívá se vitální důchodkyně.