„Rektor by měl v přirozené různosti a pestrosti univerzity hledat jednotu a společný zájem. Rektor není jen odpovědným správcem, ale i tím, kdo předkládá ideje, vize a dokáže inspirovat své okolí,“ uvádí ve svém programovém prohlášení kandidáta na rektora Bareš.

Akademický senát vás zvolil hned v prvním kole. Čím jste ho oslovil?

Myslím, že jsem ho oslovil především výsledky své práce na pozici děkana, dříve na pozici prorektora, a také tím, že jsem vždy držel slovo. Svou roli jistě sehrály i mé zkušenosti z práce v akademickém senátu. A za důležité považuji také dovednosti, které jsem získal jako lékař, kdy se snažím naslouchat, následně analyzovat situaci a poté hledat řešení, která jsou pro všechny přijatelná. Kromě akademických pracovníků mě ve volbě velmi výrazně podpořili i studenti, což mě nesmírně těší. Vnímám to z jejich strany i jako ocenění toho, že mě vnímají spíše jako svého kolegu, který jim naslouchá, než jako nějakého „vzdáleného hodnostáře“.

Ve svém programovém prohlášení jste zdůrazňoval zlepšení komunikace. Chcete blíže spolupracovat s děkany fakult?

Kromě prorektorů a nejužšího týmu na rektorátu vnímám děkany jako nejbližší spolupracovníky rektora. Protože děkani jsou ti, kteří vidí dopady celouniverzitních opatření na úrovni fakult, a proto je pro rektora klíčová komunikace právě s nimi. Myslím si také, že tato komunikace a spolupráce by se dala rozšířit rovněž o tajemníky fakult, kteří problematiku zase vidí z jiného pohledu. A některá rozhodnutí či opatření bych rád řešil, kromě Akademického senátu Masarykovy univerzity, také se senáty jednotlivých fakult. Přičemž naším hlavním cílem musí být udržení směru, kterým Masarykova univerzita jde od roku 1990 – kdy se z regionální školy stala respektovanou vzdělávací a vědecko-výzkumnou institucí s přesahem do společnosti.

Jedním z vašich cílů je, aby se Masarykova univerzita stala do roku 2030 tou nejlepší v republice. Jak toho dosáhnete?

Byl bych rád, kdyby Masarykova univerzita byla nejlepší nejen v České republice. A již dnes jsme v řadě oblastí lepší než naše starší sestra – Univerzita Karlova. Aktuálně jsme ale teď v mezinárodních žebříčcích v rámci České republiky na druhém místě. Také proto velmi podporuji internacionalizaci, aby se naše univerzita srovnávala s univerzitami nejen v rámci střední Evropy, ale též celé Evropy a světa. Jinak podle nového světového žebříčku univerzit QS je archeologie na filozofické fakultě na 150. – 200. místě, což je fantastický výsledek, který si zasluhuje další propagaci a měl by sloužit jako příklad pro další obory. Pokud jde o konkrétní opatření, na která se ptáte, musíme se podívat, co mezinárodní žebříčky zohledňují. Pokud je to počet studentů na učitele, pokud jsou to citace vědeckých článků, věhlas a prestiž vzdělávání a výzkumu, spolupráce s aplikační sférou či získané grantové prostředky, pak toto vše musíme zohlednit. A tyto indikátory pak musíme propojovat s kritérii habilitačních a profesorských řízení či s výstupy doktorského studia. A poté je nutné, aby se univerzita jako celek zaměřila na několik zásadních cílů a každá z fakult by pak měla svým dílem přispívat k jejich dosažení.

Jak je důležité pro Masarykovu univerzitu, že je Masarykova?

To považuji za vitální. Masarykova univerzita vznikla tři měsíce po založení samostatného Československa a nese odkaz našeho prvního prezidenta. A toto vše je tedy určitým způsobem obsaženo v genetickém kódu naší univerzity a my máme povinnost tento odkaz rozvíjet.

Kdo je Martin Bareš
Narozen: 25. listopadu 1968 v Brně
Rodina: ženatý, otec dvou synů a dcery
Volný čas: běh, sběratel obrazů, vášnivý fanoušek Komety
Vzdělání, kariéra: profesor neurologie, děkan lékařské fakulty

Kompletní rozhovor si přečtěte v sobotním tištěném Deníku Rovnost.