O špatném roku hovořil také jednatel podniku Agro Krumvíř na Břeclavsku Jaroslav Havlín. „Pšenici máme sklizenou, řepku letos mít vůbec nebudeme. Byla v tak špatném stavu, že jsme ji museli zaorat. Letos bychom se u ní nedostali ani na výnos jedné tuny na hektar. Výnosy na pšenici jsou zhruba o polovinu nižší než loni. Průměrně máme tak pětašedesát metráků pšenice, letos jen třicet,“ porovnal Havlín.

Na Břeclavsku už se žněmi finišují. Zbývá několik polí na severu okresu. „Od roku 2012 je to pro obiloviny nejhorší rok. Jde o pokles asi o polovinu,“ vyčíslil předseda břeclavské okresní agrární komory Antonín Osička.

Jen o málo lepší čísla oznámil jeho kolega z Hodonína Petr Chaloupka, kde už také skoro všechno obilí farmáři sklidili. „Výnos je u ozimé pšenice na úrovni 4,5 tuny. V roce 2012 byl průměrný výnos u pšenice pouze čtyři tuny, ovšem tehdy byla dvojnásobná cena. Takže tehdejší katastrofa bude letos překonaná,“ myslí si Chaloupka.

Oficiálního otevření se dočkala v pátek věznice v břeclavské městské části Poštorná. Pojme až dvě stě vězňů.
Úspory pro stát. Vězení v Poštorné pomáhali stavět odsouzenci

Všichni zemědělci se shodují, že za slabou sklizeň může sucho. „Všechny obiloviny zaschly kvůli nedostatku vody. Nejhorší sucho bylo od patnáctého května do nynějška,“ přemítal Osička s tím, že ze začátku to vypadalo na dobrý rok.

Podle Chaloupky jde o lokální věc, na Hané, na Vysočině i v jižních Čechách budou mít podle něj mírně nadprůměrnou úrodu.

Miroslav Trnka z portálu Intersucho soudí, že proti tak extrémnímu klimatu se lze jen obtížně bránit. „Zemědělci mohou sázet odrůdy, které nejsou tak náchylné na teplejší počasí. Také by měli předvídat,“ řekl odborník. Problémem jsou podle něj i chybějící vodní zdroje.

Zemědělec Hájek očekává pokles tržeb. „Průměrný výdělek mám tři miliony korun, letos se s úrodou dostanu sotva na milion,“ oznámil.

Předseda hodonínské okresní agrární komory Chaloupka však odhaduje letošní cenu za tunu potravinářské pšenice na asi tři a půl tisíce korun, tedy o zhruba čtyři stovky vyšší než loni. Například před pěti lety při podobně špatném roce se přitom pohybovala cena nejlepší potravinářské pšenice na pěti tisících sedmi stech korunách za tunu. „Přitom rohlík stál pořád stejně. Důvody ke zdražování podle mě nejsou. Je to pouze výmluva. Dělají to hlavně obchodníci, ani ne pekaři ani mlynáři,“ má jasno Chaloupka.

Přístroj Chytrá vinice měří ve vinohradu teplotu, srážky i vlkhost. Získaná data využívá i Milan Bauman z Velkých Bílovic na Břeclavsku.
Vinaři a technologie: hrozny hlídá Chytrá vinice, fotopast vyfotila naháče

Mizerné žně letos ještě zhoršily požáry. Asi největší vzplanul na začátku července u Suchohrdel na Znojemsku. Způsobila ho jiskra od kombajnu. Hořelo pole a silážní jáma. Zasahovalo tam sedmadvacet jednotek a vrtulník s bambivakem. Škoda byla dva miliony korun.

Průměrný letošní výnos obilí:ozimá pšenice*:
Břeclavsko: 3,4 tuny na hektar
Hodonínsko: 4,5 tuny
Znojemsko: 3,55 tuny
řepka olejka*:
Břeclavsko: 1,8 tuny
Hodonínsko: 2,6 tuny
Znojemsko: 2,25 tuny
ozimý ječmen (Břeclavsko):
2017: 2,9 tuny na hektar
2016: 5,2 tuny na hektar
2015: 4,5 tuny na hektar
* průměrný výnos za letošní rok není konečný, někde ještě nejsou žně úplně u konce

MICHAL HRABAL
ADAM PAVELKA