Hlavním cílem badatelů bylo sledování vývoje a testování lidských protilátek proti viru klíšťové encefalitidy, které by mohly mít preventivní nebo terapeutický účinek. „Protilátky vykazují vysokou aktivitu proti viru, a to nejen v podmínkách buněčné kultury, ale i na laboratorních zvířatech. Dokonce se ukázalo, že jsou vysoce účinné i v případě terapeutického podání v raných fázích infekce," vysvětlil vedoucí projektu Daniel Růžek z Biologického centra Akademie věd a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství.

Vědci tak navázali na dřívější výzkum, ve kterém studovali strukturu viru a způsob, jakým protilátky v lidském těle virus klíšťové encefalitidy ničí. „Přišlo nám vhodné studovat onemocnění, které má dopad na zdraví lidí a dostupná léčba je pouze symptomatická,“ uvedl virolog z institutu CEITEC Masarykovy univerzity Pavel Plevka.

Virus klíšťové encefalitidy může u lidí vyvolat infekci vedoucí k trvalému poškození mozku nebo k zánětu mozkových blan. S tím má zkušenost také pětadvacetiletý Dominik Popelák. "Nejdřív mě hodně bolelo levé ucho, později mi začala odumírat polovina obličeje. V noci jsem ani nemohl pořádně zavřít oko. Osobně jsem rád za jakoukoliv novou příležitost, která nás přiblíží k vynalezení účinného léku," uvedl Popelák. Z onemocnění se zotavoval téměř měsíc.

Klíšťová encefalitida je závažné onemocnění centrální nervové soustavy. Podrobná znalost chování viru je pro vědce velmi důležitá, protože určuje, jak virus infikuje buňky. Zjištění mohou později pomoci při vývoji léku. Jedinou účinnou ochranou proti této nemoci je v současné době očkování. Průměrná proočkovanost se v tuzemsku pohybuje kolem 30 procent, proto Česko stále patří k zemím s nejvyšším výskytem nemoci klíšťové encefalitidy v Evropě.