Diagnózy patří do skupiny cévních anomálií. Ty vznikají poruchou vývoje cévního systému a způsobují celou řadu problémů od omezení pohybu přes popraskání kůže až po poruchu srážlivosti krve. Jejich odstranění je však vzhledem k napojení na oběhový systém komplikované. Právě to byl případ tehdy dvou a půl měsíčního Adama a tři a půl leté Veroniky.
„Anomálie u Adama obtáčela veškeré svazky cév, které směřují do horní končetiny. Riziko tak spočívalo v poškození důležitých struktur, které mají na starosti ovládání horní končetiny. Také u Veroniky byla anomálie velmi blízko cévního svazku, který horní končetinu zásobuje. Nacházela se však i v bezprostřední blízkosti cév, které krví zásobují mozek. Obávali jsme se navíc, že pokud během operace narušíme stěnu anomálie, která je velmi tenká, ztratí velké množství krve, což by ji mohlo ohrozit i na životě,“ popsala Olga Košková z Oddělení dětské plastické chirurgie Dětské nemocnice v Brně, která obě děti operovala.
Odstranění anomálií u obou dětí se totiž ukázalo být nevyhnutelné. Konzervativní léčba selhala, léky ani návleky nepomáhaly, útvary, se kterými se děti potýkaly už od narození, se přitom neustále zvětšovaly a působily stále větší funkční i estetické potíže.
U Adama však bylo nutné zakročit výrazně dříve. Jeho anomálie byla větší, neumožňovala žádný pohyb hlavy a bez jejího odstranění by se zastavil jeho jakýkoliv motorický vývoj. Kůže mu navíc pod tlakem lymfy praskala a vytvářely se na ní otevřené rány. Hrozilo také riziko infekce. Ani Veronika však již ve svých necelých čtyřech letech nemohla zvednout ruku.
Vzhledem ke složitým anatomickým podmínkám bylo v případu obou dětí využito v předoperační přípravě vytisknutých 3D modelů. Ty totiž umožnily detailní naplánování chirurgického výkonu. S jejich vytvořením oslovili lékaři z Dětské nemocnice Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky Vysokého učení technického v Brně.

„Máme sice dostupnost zobrazovacích metod, jako chirurgové však pracujeme na základě pohybových map. Na základě toho jsem oslovila Vysoké učení technické v Brně, jestli by mně jeho pracovníci nebyli schopní převést 2D obraz z magnetické rezonance do 3D modelu. Tím mi vytvořili ideální podmínky, abych se na operaci mohla precizně připravit. V podstatě mi nachystali takovou podrobnou navigaci,“ zdůraznila Košková.
Ta si tak pomocí 3D modelu mohla naplánovat, kde s preparací začne, kde je jaká přívodná céva, kde si může dovolit být jemnější a kde může naopak přitlačit. Vytvoření všech 3D modelu zabralo celkem sto hodin, a to včetně samotného 3D tisku. Modely se přitom pro větší přehlednost vytvářely i v třikrát zvětšeném formátu.
„Výroba 3D modelů probíhala od měření na magnetické rezonanci přes rekonstrukci jednotlivých struktur až po samotnou výrobu na 3D tiskárně. Každou strukturu přitom bylo nutné rekonstruovat zvlášť. Nejdřív jsme rekonstruovali samotnou anomálii, poté cévy a tepny a nakonec kostní tkáň, abychom viděli, kudy cévní pletenec prochází a jak obepíná, ať už anomálii samotnou, tak kosti a především, jak je ta anomálie zásobená, aby lékaři viděli, které místo je to nejvíce rizikové,“ popsal Petr Marcián, který na Fakultě strojního inženýrství působí jako odborný asistent a s Dětskou nemocnicí spolupracuje už tři roky.
Dnes už Adamovi i Veronice zbyla po náročném zákroku jen malá jizva. Obě děti jsou bez následků. Rodičům se ulevilo. Péče o takové pacienty vyžaduje nezbytný multioborový tým, proto ve Fakultní nemocnici Brno, pod kterou Dětská nemocnice spadá, vznikla Skupina pro léčbu cévních anomálií, jejíž členové z několika medicínských oborů se pravidelně scházejí a volí pro každého pacienta individuální léčbu. Ne pro všechny případy je totiž chirurgická léčba vhodná.