Věří, že díky tomuto ocenění se dostane oranžové víno do povědomí větší části lidí a přispěje to k tomu, že spousta těch, kteří nyní nemají představu, co to oranžové, přírodní nebo naturální víno je, ho bude chtít ochutnat. „Počítáme s tím, že většině lidí tato vína nechutnají, ale vždycky se mezi nimi najde určité procento, kterým naopak naturální vína chutnají moc, kupují si je a jsou z nich nadšení," podotkl Králík.

Například Táňa Vybíralová se dozvěděla o oranžovém víně od jednoho vinaře. „Ještě jsem nic takového nepila, ale ráda bych ho vyzkoušela. Prý chutná úplně jinak než vína vyrobená tradičním způsobem," sdělila žena.

Podle Králíka se výroba oranžového vína od těch tradičních opravdu liší. „Spočívá v tom, že se hrozny pomelou a nechají dlouhou dobu vyluhovat. V případě našeho šampiona to bylo osm měsíců luhování na slupkách, pecičkách, přičemž se do vína vyluhují všechny látky, jako taniny, barviva či minerály. Vína jsou mohutná. Přírodnost spočívá v tom, že se do těchto vín vůbec nic nepřidává. I síra je tam v minimální míře," zmínil sklepmistr.

Přiznal, že jejich oranžové Veltlínské zelené 2018 bylo první dva roky nepitelné. „Bylo hodně hrubé, drsné. Ale taniny se zjemňují, dostávají pomerančové, čokoládové tóny," poodhalil Králík. Výroba trvá i několik let.

Podle sommeliera Marka Babisze naturální víno není pro každého. „Ten, kdo zná běžná vína a nikdy neochutnal toto, v drtivé většině mu nechutná. Neví, jak se k němu postavit," podotkl. Podle Králíka se ale člověk za to, že mu takové víno nechutná, nemusí stydět.

Oranžové víno Veltlínské zelené 2018 od sedleckého vinařství už proniklo také do Salonu vín. Dostalo se do nejlepší dvoustovky za minulý rok a získalo stříbrnou medaili. „Zákazníci mají možnost ho v tamní expozici na valtickém zámku ochutnat. Toto všechno přispívá k rozšíření povědomí zákazníků," je si vědomý Králík.

Většina exportuje do zahraničí

Někteří vinaři naturální vína vyrábí pouze jako doplněk ke klasickým vínům, ale je i několik výrobců, kteří dělají pouze zmíněný styl vín. „Co mám informace, drtivá většina těchto vinařů svá vína exportuje do zahraničí. Do Japonska, do Ameriky, Dánska nebo Anglie. Například Milan Nestarec nebo vinařství Krásná hora," přiblížil Babisz.

Dlouhodobě se věnuje výrobě oranžových vín vinař Petr Marcinčák z Mikulova. „Odbyt oranžového vína je to jako každá věc, která podléhá trošičku módě. Když se objevilo, tak o to byl celkem velký zájem, ten je teď standardní. Máme odběratele, kteří od nás oranžové víno kupují pravidelně," uvedl.

Zmínil, že v minulosti oranžové víno v podstatě oficiálně neexistovalo. „Nebylo vůbec popsané v zákoně. Ten popisuje výrobu různých vín. Jakostních, slámových, ledových a podobně, ale oranžové mezi nimi nebylo. Takže i když inspekce ta vína zatřizovala jako oranžová, byl to spíš jen popis technologie než charakteristika. To se teď upřesnilo. Takže ta vína mohou být jenom suchá a jsou tam ještě nějaké další atributy," popsal Marcinčák.

Mikulovský vinař oranžová vína připodobnil k růžovému. „Růžové víno se vždycky nějakým způsobem pilo, mělo určitý boom a teď bych řekl, že se to vrátilo do klidu. Někdo ho má v oblibě, někdo ne. Je to v podstatě další typ vína na trhu a své zákazníky si najde. Že by se jejich okruh nějak významně rozšířil si nemyslím. A to nemyslím pesimisticky nebo negativně, je o jako s jinými věcmi. Všechno si najde svého zákazníka a čas a móda ukážou," prohlásil.

Králík přirovnání k růžovému vínu naopak považuje za omyl. „Oranžová vína jsou robustní s vysokou barvou a s úplně jiným odlišným charakterem. Je to úplně něco jiného. Hodně lidí třeba od toho čeká, že to bude něco jako růžové víno, ale je to úplně jiná technologie, jiný charakter," komentoval Králík.

MICHAL HRABAL

KLÁRA HRBÁČKOVÁ