Zateplení domu může na vytápění ušetřit tisíce korun, rekonstrukce bytového jádra je pro některé obyvatele u starých bytů zase nutnost. U přestavby ale můžou lidé narazit, pokud je budova památkově chráněná. Obejít památkáře se přitom může vymstít. „V případě, že někde obnoví kulturní památku bez závazného stanoviska památkářů nebo ji poškodí, může vlastník památky dostat pokutu až dva miliony korun," upozornil vedoucí brněnského památkového odboru Martin Zedníček.

Kvůli plánované přístavbě proto například vedení brněnského hotelu International požádalo o vyškrtnutí budovy ze seznamu kulturních památek. Žádost generální ředitel hotelu Radim Bartoněk nechtěl komentovat.

Podle jeho žádosti na ministerstvo kultury je zdůvodnění památkové ochrany vágní a nekonkrétní. S tím ale nesouhlasí brněnští památkáři, kteří se na ministerstvo obrátili s požadavkem o přezkumné řízení. „Ministr kultury v tomto sporu rozhodne v následujících dnech," upozornil Jan Vondryska z tiskového oddělení ministerstva.

Právě kvůli nárokům památkářů zavřela v Brně známá restaurace Muzejka. „Památkově chráněná budova má zbytečně velké zázemí, velká okna a přitom ji nelze vytápět jinak než parovodem. Tedy nejdražším možným způsobem a zateplit jsme ji kvůli ochraně nemohli," upozornil Luděk Ivančík, který zastupoval posledního nájemce.

Podle pravidel ale při rekonstrukci nemusí postupovat jen majitelé hotelů a veřejných budov, vztahují se také na lidi, kteří se jen rozhodnou vylepšit svůj byt. „Pokud chce vlastník kulturní památky udělat údržbu, opravu, rekonstrukci nebo jinou úpravu kulturní památky, musí si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Jde-li o národní kulturní památku, potřebuje závazné stanovisko krajského úřadu," upozornil Zedníček.

Každý rok se podle něj ale někdo předepsaný postup pokusí obejít. „V minulém roce majitel například bez závazného stanoviska odstranil dřevěnou verandu ve dvoře domu v Hybešově ulici 21 a musel platit pokutu. Lidé se nás nejčastěji snaží obejít s tím, že v katastru nemovitostí není uvedeno, že dům je kulturní památkou, a vlastník to tedy nevěděl. Poznámka v katastru má přitom jen informativní charakter," zdůraznil vedoucí památkového odboru.

Podle něj je jediný relevantní zdroj informací o tom, zda dům je kulturní památkou, Ústřední seznam kulturních památek České republiky. Ten na základě zákona o státní památkové péči vede Národní památkový ústav.

Památkáři z Vysočiny podle svých slov s vlastníky řeší jen menší prohřešky. „Většinou vznikají kvůli nerespektování našich doporučení, ale naštěstí na Vysočině nemusíme na památkách čelit tlaku velkých developerů," tvrdí vedoucí odboru památkové péče Národního památkového ústavu v Telči Tomáš Vícha.

Nevhodné zásahy v historických centrech měst v kraji podle něj pochází z období před rokem 1989. „Se současnými investory se snažíme už dopředu jednat o opravách. Pokud bychom přijali princip, že špatný stav památek je předurčuje k demolici, vedlo by to zákonitě v budoucnu k rozsáhlým škodám na památkovém fondu, který má naše země bohatý a může se jím právem pyšnit," dodal Vícha.

ANNA FAJKUSOVÁ

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

ZAJÍMAVÉ TEMATICKÉ STRANY NAJDETE KAŽDÝ TÝDEN OD ÚTERÝ DO ČTVRTKA V TIŠTĚNÉM DENÍKU ROVNOST