Před dvěma lety se po desetileté pauze vrátil do Vyškova, kde se restaurování a architektuře věnuje naplno. „Jedna z mých prvních prací byla pro kadeřnický salon. Postupně se ozývají další zájemci. Restauroval jsem třeba i nábytek do hotelu v Olomouci,“ vyjmenovává.

Na starém nábytku se mu líbí hlavně to, že prošel lidskýma rukama při výrobě a že se do něj zapsal i život jeho uživatelů. Doba potřebná na obnovu se liší kus od kusu. „Jedna židle může být hotová za dva dny, druhá je více poškozená, tak to trvá déle. Nyní mám rozdělaných asi pět věcí,“ říká Vyškovan s tím, že právě střídá kredenc se secesní lavicí a návrhem interiéru pro dům kamarádů.

Podle něj se dá zrestaurovat a dále využívat skoro všechno. „Chybějící a hodně poškozené díly se udělají nové, dýhy se přilepí a doplní, lak obrousí. Nejhorší je, když je nábytek prožraný červotočem, ale i to se dá napravit. Jen je potřeba na to myslet, když si na takovou židli pak sedáte,“ usmívá se muž.