Dříve navštěvoval poutní místa jako rakouský Mariazell na kole, teď už chodí pěšky.A sám. „Na kole se nelze tolik soustředit. Pěšky se člověk může více zamyslet a užívat si přírodu,“ srovnává Kralovič, který učí na základní umělecké škole hru na kytaru.

Nyní jsou pro něj návštěvy duchovních míst životním stylem. „Pěší turistika je pro mě už duchovní drogou. Koníček se stal životním stylem,“ odhaluje otec sedmi dětí.

Na nejdelší pouť se vypravuje vždy na Svatý Hostýn. „Nocleh si domluvám v Žarošicích nebo na Velehradu. Když se mi to nepovede, tak spím pod širým nebem,“ říká Kralovič, který tu byl naposledy na přelomu července a srpna.

Na cesty se vydává sám, i když uvažoval o tom, že by vyšel s manželkou nebo skupinou. „Jsem introvert. Musel bych se přizpůsobit tempu skupiny. Po čase si začnou lidi vykládat. To mi nechybí,“ vysvětluje Kralovič, který je celý rok ve škole obklopený lidmi a o prázdninách vyhledává samotu. Vyráží rovněž na pouť na slovenský Šaštín, na který má vzpomínky z mládí a rád se sem vrací i několikrát za rok.

Na cestách čerpá inspiraci pro hudbu pro rodinné hudební trio, které hraje folk s trochou jazzu. Až třetina jeho skladeb je inspirací z těchto poutí. „Vždy si nějaký námět z cest přinesu. Zrovna nyní jednu budu psát do notového zápisu,“ odhaluje muž, který učí rovněž náboženství.