V blanenské nemocnici ji v létě zavedli na zkoušku. „Nejdřív jsme se báli problémů, například s hygienou, ale vše se zatím obešlo bez potíží. Už teď máme výborné ohlasy," popsala mluvčí nemocnice Kateřina Ostrá. A právě ty přiměly vedení nemocnice zařadit novinku od září mezi nabízené služby nastálo.

Canisterapii tam má na starost zkušená terapeutka Marika Zouharová. S pacienty cvičí individuálně nebo skupinově v tělocvičně. „Někdy jim psa přikládáme přímo na postel," popsala Zouharová.

Terapie funguje podle odborníků jako podpůrná léčba, při které je pes součástí cvičení. Nejvíce ji využívají lidé umístění na interním oddělení, pro které je kontakt se psem vítané zpestření. Pacienti nemocnice za ni nic neplatí.

Psi navštěvují i zájemce v jihlavské nemocnici. „Musí být ale řádně naočkovaní. Tera-peuti s nimi obchází pokoje a kdo má zájem, toho navštíví," upřesnila mluvčí nemocnice Monika Zachrlová.

Kočky pro děti

Na léčivou sílu zvířat si zatím ještě musí počkat pacienti v Pelhřimově. Terapii se zvířaty tam zatím v nabídce nemají. „Doposud po ní nebyla velká poptávka, nicméně novinkám se nebráníme," sdělil Michal Kozár z pelhřimovské nemocnice. V nemocnici u sv. Anny v Brně zase pro podobnou léčbu nemají prostory.

Zato v brněnské dětské nemocnici zooterapii využívají. „Dětem se snažíme zprostředkovat hlavně kontakt s kočkami," uvedla Jana Štěničková z mateřské školy při nemocnici. Podle ní pak snáze zapomenou na své problémy. „O tom, jestli dítě může naše hodiny navštěvovat, musí ale rozhodnout lékař. Zvířata nevodíme na pokoje, ale máme pro takové programy vyhrazený vlastní prostor, aby se po nemocnici neroznášely alergeny," vysvětlila Štěničková.

K léčbě děti používají i africké šneky. „Někdy spolupracujeme i s brněnskou zoologickou zahradou, která nám sem vozí menší zvířátka, jako třeba hady," dodala.

Podle Jany Doktorové z Canisterapeutického sdružení jižní Moravy roste i zájem dobrovolníků. „Lidé nás oslovují a zajímají se, kde můžou se svým mazlíčkem pomoct jako doprovod," podotkla Doktorová.

Pro profesionály je podle ní největší obtíž platba za terapie. Hodina léčby vyjde na čtyři sta až pět set korun. „Stát canisterapii ale nepodporuje, takže soukromníci jsou odkázaní na sponzorské dary a granty," dodala.

Vlastní labrador

Kontakt se zvířaty se neomezuje jen na nemocnice. V třebíčském Domově pro seniory v ulici Manželů Curieových mají dokonce vlastního labradora. „Canisterapii využíváme především na rozvoj motoriky. Klienti si psa hladí a tím si vylepšují ohebnost prstů," popsala Sylva Zahrádková, která má psa na starosti.

Vycvičené zvíře pomáhá důchodcům také ve zlepšení duševní pohody. „Spousta lidí měla dříve psa doma, teď jim však chybí," vysvětlila Zahrádková.

Mnohem obtížnější je podle ní péče o psychicky nemocné pacienty. V takových případech déle trvá, než si nemocný vytvoří ke zvířeti citovou vazbu. „Jeden chlapec nám tu zničehonic začal kočku dokonce škrtit," uvedla příklad Štěničková.

Další oblíbený druh zooterapie zvolili v havlíčkobrodském psychiatrickém ústavu hiporehabilitaci, tedy terapii s koňmi. „Pracujeme s dětmi, dospělými i staršími lidmi. Terapie je vhodná pro spoustu psychiatrických diagnóz. Klientem může být například člověk, který trpí neurózou, fóbiemi, depresí nebo i lidé, kteří jsou závislí na návykových látkách," řekla garantka hiporehabilitačního týmu Andrea Mašková.

ALŽBĚTA NEČASOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI