Vývoj patentovaného zařízení začal před dvěma roky a v současnosti ho čeká testování v počítačových simulacích. „Z navrhované opěrky hlavy se v okamžiku nárazu vysunou boční strany a zabrání pohybu hlavy do boku," popsal jeden z autorů myšlenky a zaměstnanec centra Jan Rücker. Za vysouvání ponese zodpovědnost podobná řídicí jednotka jako u airbagů.

Podle výzkumu centra se zranění krku týkala sedmatřiceti procent účastníků nehod, ke kterým jejich tým za roky výzkumů vyjížděl. „Podobná zranění často bolí, ale není tam žádná zlomenina," poznamenal ředitel brněnské fakultní nemocnice Roman Kraus.

Chytré opěrce zatím pracovně říkají ušák. „Chtěli jsme využít uši jako mají dětské autosedačky. Ale řidič musí mít rozhled. Tak vznikl nápad, že se uši budou pohybovat. V provozu tak opěrka posádku neomezuje ve výhledu," vysvětlil Rücker, který se věnuje hloubkové analýze dopravních nehod.

K nápadu tým Centra dopravního výzkumu přivedl výzkum v oblasti zranění krční páteře. „Člověk zůstane v mnoha případech prakticky nezraněný, ale bolí ho krk. Klidně ještě měsíc nebo dva po nehodě," uvedl Rücker. Rozsah poranění může přitom být ale velmi široký – od lehkých bolestí až po zlomeninu krčního obratle.

chytrá opěrka
V případě nárazu opěrka řízená podobným systémem jako airbagy vysune boční strany.
Zabrání tak pohybu hlavy do boků a zkroucení krku, které často vede ke zraněním.
V neaktivním stavu je to obyčejná opěrka.

Než se projekt chytré opěrky dostane do praxe, budou se na něm podle Rückerova odhadu podílet stovky lidí. „Potřebujeme testy. Jak bude opěrka spolupracovat s airbagy, v jakých úhlech funguje optimálně, jaké materiály použijeme a podobně," popsal výzkumník.

Dobu vývoje autoři opěrky odhadují na dalších deset let. Další roky může trvat, než ji využijí výrobci aut. „V obecné rovině trvá vývoj celého vozu kolem čtyř let," informoval David Haidinger ze společnosti Škoda.

Dlouhý čas zabere především testování nového vynálezu. „Takové ochranné prvky musí prověřit crash testy," podotkl krajský koordinátor Besipu Pavel Čížek. Zároveň zdůraznil, že i přes neustálý vývoj desítek bezpečnostních systémů do aut lidské tělo zůstává stejné a zranitelné. Podle něj je potřeba na prvním místě bránit vzniku nehod.

Výzkumníci z Centra dopravního výzkumu mají také další patenty. Jedním z nich je přístroj na měření koeficientu tření u různých povrchů. Běžně se totiž k určení rychlosti auta z délky brzdné dráhy na daném typu povrchu používají tabulky, ale do procesu měření vstupuje často lidský faktor. „Vyvíjíme přístroj, který stačí položít na silnici, zmáčknout tlačítko a zjistit číslo. Pomohl by třeba policii u nehod," vysvětlil Rücker. Další praktické výstupy výzkumů se věnují parkovacím senzorům nebo čistotě ovzduší.