Nyní tak mají plné ruce práce archeologové a jejich pomocníci, kteří na další části bývalého hřbitova od tohoto týdne provádí záchranný výzkum. „Zatím máme vypreparovaných pětadvacet hrobů. Viditelných je ale už kolem šedesáti. Navíc, jak pokračujeme v začišťování, tak se objevují další. Vypadá to podobně jako na předchozí ploše,“ informuje v pátek na ostrém odpoledním slunci vedoucí archeologického výzkumu Michala Přibylová ze společnosti Archaia Brno.

Připomíná tak předchozí jarní odkrytí téměř sto padesáti hrobů v prostoru, který potřebují dělníci a jejich technika pro výstavbu nového kruhového objezdu. „Pohřebiště sahalo až k domům naproti. Podle dobových map končila nejmladší část hřbitova u křižovatky, kde je nyní drogerie,“ ukazuje archeoložka směrem k Sokolovské ulici.

Nyní pracuje na odkryvu poměrně starších koster jen pár metrů od raně gotického kostela. „Pohřebiště fungovalo několik staletí, takže je možné, že staré hroby u kostela nahradili mladšími. Jakmile totiž kopali novou jámu a narazili na staré kosti, tak je dávali na stranu a pak například do kostnice,“ vysvětluje badatelka.

Vedení Jihomoravského kraje představilo ve čtvrtek odpoledne své plány s hodonínským S-centrem a na jeho nahrazení.
Chceme se vrátit, slyšel hejtman v S-centru. Kraj řekl, že nové bude v Rohatci

Proto i blízko svatostánku ze třináctého století, ostatky zde nalezených lidí patří až do šestnáctého a sedmnáctého století. Řada z nich jsou i mladší. „Také je možné, že starší hroby budou ještě hlouběji. My jdeme však jen k tak hlubokým hrobům, co jsou ohrožené stavbou, která by je zničila. Ty vyzvedneme,“ upozorňuje archeoložka, která hmotnou historii Veselí a jeho Předměstí odhalovala už na více lokalitách včetně nedalekých hradeb či vypálené vesnice.

Tentokrát ale stojí právě nad hrobem člověka, na jehož ostatcích zůstává i kus textilu a také knoflíky. „Součásti oděvů, které byly kovové, se dochovají. Nacházíme tak nejčastější knoflíky, drátkové spínadla a někdy přezky. Nejčastější jsou tu ale křížky z růženců, někdy i s korálky. Dochovávají se i skleněné a kovové medailonky s vyobrazením svatého,“ říká odbornice s tím, že zhruba polovinu ze zde pohřbených tvoří děti. Další zajímavostí je to, že naopak starším zde pochovaným často chybějí zuby. Stav kostí nalezených tady, nedaleko řeky Moravy, ovlivňovala výrazně i vysoká spodní voda a kyselé Ph. „Pravděpodobně to tady bývalo často zaplavované, vápník v kostech pak mění strukturu mřížky a rozpadá se na prach. Hroby jsou tak poměrně mělce vykopané,“ ukazuje vedoucí výzkumu.

Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici. Ilustrační foto
Mezinárodní festival ve Strážnici je v plné síle. Chce rekord, ale podražil

Ten ve Svatoplukově ulici potrvá zřejmě ještě celý červen. „Chceme tu být hotoví co nejdříve. Snažíme se nyní nabrat co nejvíce lidí. Stavební firma nás podpořila, nabídla totiž brigádníkům více peněz, aby vzbudila zájem tady pracovat,“ zmiňuje se Přibylová.

Kromě archeologů budou mít následně práci i antropologové, kteří budou určovat stáří a věk pochovaných lidí. „My ale ještě zdigitalizujeme pohřebiště, vytvoříme digitální mapy, každý hrob má své identifikační číslo, k němuž jsou doplňovány údaje k pohřbenému člověku, co měl na sobě, jak byl uložený, co se s ním dělo po smrti, jestli jsou patrná zranění a podle obroušení zubů, lze zjistit i jeho stravu,“ pokračuje archeoložka.

Finančně nákladnější analýzy, jako je například ta genetická umožňující srovnání i se současným místním obyvatelstvem, si pak už bude muset zaplatit vlastník nálezů, kterým se je stát. Ten pak rozhodne, co s nimi dál. „Z výbavy hrobů se dá připravit výstava. U ostatků, pokud už nepůjdou na další analýzy, tak by se v ideálním případě mělo muzeum domluvit s městem na jejich pohřbení. To by mělo být pietní i se mší, tedy klasickým církevním pohřbem,“ přibližuje další postup.

Video v multimédiích