Zdravotníci ve městě plánují otestovat pět tisíc lidí. Rozsáhlá studie si klade za cíl zjistit, jak velká část populace se s nemocí setkala a jakou mají různé věkové skupiny imunitu.

V Brně se lidé nechají otestovat ve dvou odběrových stanech, veškeré jejich zázemí a část zdravotnického personálu zajistí armáda. Jedno místo lidé najdou v centru města v parku na Moravském náměstí, zamířit mohou také na parkoviště před univerzitním kampusem v Bohunicích. „Příchozí se nejprve setkají s koordinátory, kteří jim předloží k vyplnění dotazník. Po potvrzení informovaného souhlasu budou vcházet do odběrového stanu, kde je medici, sestry nebo vojenští zdravotníci píchnou do prstu. Odebere se deset mikrolitrů kapilární krve. Provede se test, jehož výsledek se lidé dozvědí do patnácti minut. Pokud bude negativní, odchází. Pokud bude pozitivní, bude člověku vytřen nosohltan a hygienici si na něj vezmou kontakt. Do doby výsledku testu mu bude doporučena domácí karanténa a do čtyřiadvaceti hodin se dozví výsledky výtěru, tedy toho, zda má skutečně v sobě virus," popsal postup ředitel Fakultní nemocnice Brno.

Pokud bude výsledek výtěru z horních cest dýchacích negativní, znamená to, že se daný testovaný s koronavirem s největší pravděpodobností setkal už dřív, ale není už nakažlivý a nemusí dodržovat další zvláštní opatření. Při pozitivním výsledku výtěru mu hygienici nařídí domácí karanténu a podobně jako v jiných případech budou zjišťovat jeho pohyb a obvolávat jeho kontakty.

Studie má za hlavní cíl zjistit, jak je populace imunní. „Tedy podíl lidí, kteří se v historii setkali s onemocněním a vyvinuli si protilátky. Druhou ambicí je kombinací zdravotního dotazníku a vyšetření zjistit podíl lidí, kteří onemocnění prodělali bez příznaků nebo s velmi zanedbatelnými příznaky, což je důležité pro zpřesnění budoucích předpovídajících modelů. Modely potřebujeme na to, abychom dokázali průběžně sledovat stav epidemie a umožnili tak rozvolňování opatření," vysvětlil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Podle Štěrby je pro plošné testování ideální výsledek, když rychlotest bude pozitivní a následný výtěr z nosohltanu negativní. „To znamená pozitivní rychlý test na to, co se dělo kdysi, několik týdnů zpět. A negativní test na to, co je aktuálně v člověku, jestli má v sobě koronavirus. Ideální situace pro to, abychom se rychle zbavili roušek, by byla, kdyby mělo významné procento z nás protilátky a neměli bychom v sobě virus. Obávám se, že toto nebude realita," poznamenal Štěrba.

Začátek denního testování mezi osmou a desátou hodinou bude vyčleněný pouze pro důchodce starších šedesáti let. Od desáté dopoledne může přijít kdokoliv, děti i dospělí splňující podmínky pro zařazení do studie. U sebe musí mít občanský průkaz nebo průkaz zdravotního pojištění. Plošné testování v Brně potrvá do konce dubna. Cílem je ve městě otestovat pět tisíc lidí, z toho tisíc dětí. Pokud se podaří dosáhnout stanoveného množství otestovaných dřív než za týden, ukončí odborníci testování dřív. Kromě dobrovolníků se do testování zapojí také lidé oslovení Českým statistickým úřadem a Akademií věd, jejich výběrem odborníci zajistí reprezentativnost studie.

Armáda už v úterý postavila na dvou místech v Brně odběrové stany s kompletním zázemím. Skládá se z registračního třídícího místa, odběrového stanu s dvanácti odběrovými stanovišti. Při pozitivním výsledku rychlotestu se lidé přesunou do odděleného stanu, kde jim zdravotníci udělají výtěr z nosohltanu. „Pořádek a plynulost chodu před odběrovými stany zajistí primárně vojenská policie, která bude spolupracovat s městskou nebo státní policií. Na všech místech budou za dodržování bezpečnosti zodpovídat vojenští policisté. Armádní ženisté budou mít na starosti samotný provoz a technickou podporu odběrových míst," přiblížil za Centrální řídící tým Chytré karantény Armády Petr Procházka.

Provedené výtěry z nosohltanu budou testovat odborníci na pracovištích Fakultní nemocnice Brno a ve výzkumném centru Ceitec. „Jsme přesvědčeni, že výsledky studie poskytnou reálný datový základ pro racionální rozhodování o rozsahu a typu poskytované zdravotní péče v našem regionu a nemocnici i o nutnosti a rozsahu protiepidemických opatření," doplnil Štěrba. Zařízení se postupně vrací do běžného provozu, který muselo utlumit kvůli koronavirové situace.