Jak moc neobvyklý je nedávný případ patnáctiletého Tomáše z Brna, jehož tělo se našlo na břehu řeky až po třech týdnech pátrání?
Případy s takto tragickým koncem jsou výjimečné. Pohřešované děti jsou převážně spojeny s jejich útěky z domova, a to zhruba ve třech ze čtyř případů. Starší děti tímto způsobem řeší své domácí problémy a krize. Hledáme i ztracené menší děti, kdy se je většinou podaří brzy najít a pátrání je rychle odvoláno. Únosy dětí jsou v České republice taktéž ojedinělé, ale nechci to zakřiknout. Většinou jsou to důsledky partnerských sporů, kdy jeden z rodičů dítě odveze, třeba i do ciziny.

Jsou ale i případy, kdy se dítě nepodaří vypátrat vůbec. Letos uplynuly čtyři roky od zmizení dvanáctileté Míši Muzikářové z Ústí nad Labem. Dodnes není jasné, co se stalo. Podezřelý přítel matky se oběsil.
Ano, případ zůstal otevřený. To jsou pak mediálně sledované kauzy, k nimž dojde třeba jednou za několik let.

Jak mají lidé postupovat, když se jim dítě ztratí?
Většina rodičů své děti dobře zná, mají s nimi zkušenosti. Ví, kdy se třeba jen mohly zapovídat s kamarády. Pokud se jim s dětmi nedaří spojit a situaci považují za vážnou, nejlepší je zavolat hned na policii. Na základě poskytnutých informací oznámení vyhodnotíme a okamžitě začneme jednat, případně aktivujeme další potřebné složky. Je mýtus, že policie začne pátrat až po dvou či pěti hodinách. Je to ihned.

Pro vystrašené rodiče musí být každá hodina nekonečná…
Je to pochopitelné. Mají starost, bojí se, co by se mohlo stát. Dvě hodiny vám mohou připadat jako dva roky. Sám jsem otcem dvou dětí. Někdy nepřijdou včas domů nebo se neozvou. Je přirozené, že vidíte strašáky tam, kde ani nejsou. Je úkolem policistů, aby profesionálně s odstupem posoudili, zda jsou obavy přehnané, nebo zda raději přijmout odpovídající opatření.

Ještě k závažným případům. Co následuje, když stopy vychladnou a pohřešovaného se ani po měsíci a déle nepodaří najít?
Intenzita pátrání samozřejmě postupně ochabuje. Pohřešovaná osoba zůstává v policejním pátracím informačním systému. Pokud případ trvá třeba víc než rok a nejsou k němu žádné nové poznatky, i tak se k němu vyšetřující policista léta vždy po pár měsících vrací. Aktivní pátrání po dlouhodobě pohřešovaných dětech končí podle legislativy po dvaceti letech.

V Brně kolem řeky hledali chlapce policisté, potápěči, psovodi i vrtulník s termovizí. Jak těžké je určit, že pro pátrání je učiněno maximum?
Kriminalisté pracují s konkrétními střípky informací a okolnostmi případu. Pokud máme stopy, nehledí se na přesčasy. Policie funguje čtyřiadvacet hodin denně. Ale každý musí spát. Vedoucí pátrání nasazuje maximální síly a prostředky tak, aby byly efektivní. Pokud se vyšetřovatelé přiklánějí na základě faktů k verzi, že se chlapec pravděpodobně ztratil v řece, postrádá logiku prohledávat se stovkami policistů širokou oblast města.

Co říkáte na výtky, že policie u případů mlčí nebo zveřejňuje málo informací?
Je jednoduché kritizovat práci policie. Veřejnost neví, čím vším se při pátrání zabýváme. Nemůžeme však sdělovat všechny informace. Pohřešovaní i jejich rodina mají právo na soukromí, které musíme ctít. Navíc je třeba si uvědomit, že policisté na začátku vyšetřování musejí pracovat se všemi možnými verzemi. I člen rodiny může být podezřelý, byť je to nepříjemné. V praxi se někdy stává, že dítě utíká z domova do “bezpečí” na ulici, protože bylo týráno. Výjimečné nejsou situace, kdy policisté s pohřešovaným navážou kontakt přes sociální sítě či telefon, ale dítě se z nějakého důvodu odmítá vrátit domů. Spolupracujeme proto s orgány sociálně-právní ochrany dětí.

Vzpomínkové místo na břehu řeky Svratky u zastávky Veslařská v brněnském Jundrově.
Desítky svíček a květin. Takto lidé vzpomínají na zesnulého Tomáše

Jakou roli pro policii při pátrání hrají sociální sítě?
Internet je zrádný. Policie ale musí vždy prověřit jakékoliv informace. I ty absurdní, jako například od rádoby senzibilů, kteří tvrdí, že ví přesně, kde je dítě někde zakopané. Budou vás o svých domněnkách tvrdošíjně přesvědčovat a přitom víte, kde dítě ve skutečnosti je. Ale pozor, mezi tisíci zavádějících odkazů může být jeden relevantní.

V brněnském případu se na sociálních sítích organizovali dobrovolníci a pátrací skupiny. Vítáte takovou pomoc v terénu, nebo spíš naopak?
Obecně je akce dobrovolníků ideální koordinovat s policisty, kteří vytyčují koridory pátrání. I v dobré víře, že lidé pomáhají, totiž na místě mohou poničit významné stopy.

Mění se v čase, jak lidé reagují na výzvy o pomoc při pátrání?
Jsme rádi, že lidé nejsou lhostejní. I v současnosti volají na policejní linky, píší maily. Každá zpráva, že například možný svědek zahlédl osobu podobnou pohřešovanému, může být důležitá.

Jaké nové technologie a prostředky se policii v poslední době osvědčily? Kamery v ulicích stále ještě někteří lidé kritizují…
Kamerový systém kritici označují jako Velkého bratra jen do chvíle, než se jim ztratí někdo blízký. Možnost zpětného dohledání záznamů je pro nás neocenitelná. Dále drony a termovize pomáhají nejen při odhalování nelegálních migrantů na hranicích, ale také při pátrání po pohřešovaných. Jsou užitečné ve volném prostranství při prvotním průzkumu, než se tam pošle policejní rojnice. Prohlídku lokalit urychlují i čtyřkolky. Kriminalisté na úseku pátrání už jsou zkušení a dokáží vyhodnotit, kterou techniku bude vhodné využít.

Jak je to s možností vysledovat mobilní telefon?
Vždy vycházíme ze zákona o policii a další legislativy. Je dané, za jakých okolností toto můžeme využít. Jinak k tomu přistupujeme v případě útěků z domova a při závažném podezření na únos.

Jedním z nových nástrojů pátrání je mobilní aplikace Echo, k čemu slouží?
Zapojuje veřejnost do pátrání a informuje o dětech, které jsou v bezprostředním ohrožení života nebo zdraví, například při únosu, nikoliv o všech pohřešovaných dětech. Využíváme ji v nejzávažnějších případech, kdy to dává smysl. Případ Tomáše z Brna se v ní neobjevil, přestože byl v ohrožení. Policisté totiž měli informace, že zůstal na území Brna a skončil patrně v řece. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mohl dostat do jiné části republiky.

Počet pohřešovaných dětí v ČR
V roce 2018 bylo pohřešováno 1441 dětí, o rok později 1623 a v roce 2020 pak 1129 dětí.
Statistiky za první čtvrtletí
2019 - 557 pohřešovaných dětí
2020 - 382 pohřešovaných dětí
2021 - 380 pohřešovaných dětí
S označením „Dítě v ohrožení“
2018 - 17 dětí
2019 - 22 dětí
2020 - 11 dětí
2021 - 3 děti