„V Nepálu jsme strávili celý únor. Trénovali jsme. Před sestupem jsme si nalili čistého vína. Šli jsme do toho s tím, že nemusíme přežít,“ vzpomíná pro Deník Rovnost zkušený speleolog.
Do rokle mezi osmitisícovkami Anapurnou a Manaslu se záchranáři s vrtulníkem nedostanou. Tragicky by skončil i člověk se zlomenou nohou.
Štos se jeskyňářství věnuje od dětství. Disciplíně zvané cannyoning propadl před třiceti lety. „Je to kombinace speleologie, slaňování, plavání a skoků do vody. Vznikla ve Francii. V České republice kaňony nemáme. Vyrážíme za nimi do zahraničí,“ říká sedmačtyřicetiletý muž, pro kterého je koníček i profese. Pořádá dobrodružné výpravy pro zájemce, nezkušené i pokročilé. V případě expedice do Nepálu musel sestavit tým těch nejlepších.
Popis trasy
• celková délka: 7,5 km
• doba trvání sestupu: 17. 2. – 24. 2. 2018
• převýšení: 2300 metrů
• dvoudenní přechod přes horský hřeben: 4300 metrů nad mořem
• Z úpatí hory Manaslu ve výšce 3450 metrů nad mořem vyrazili dolů.
• Šli po směru tekoucí vody.
• Při sestupu zdolali zhruba 300 vodopádů a stovky soutěsek.
• Po zdolání kaňonu Chamjé Khola došli do vesnice Jagat.
• Kaňon má označení nejtěžší sestupové obtížnosti.
V roce 2015 se vydal na ostrov Réunion. S českými kolegy sestoupili kaňonem Bras Magazin. „Už tehdy jsme se připravovali na expedici Chamjé Khola. Na ostrově jsme potkali Francouze, kteří nám popsali své zkušenosti z nepálského kaňonu. Na základě jejich děsivého výkladu se čeští přátelé rozhodli výpravu do Asie vzdát. Zůstal jsem sám,“ vybavuje si.
Další tři roky trvalo než sestavil nový tým a sehnal potřebné peníze. Rozpočet byl pětapadesát tisíc eur. Sestava byla tentokrát mezinárodní. Jejími členy se kromě něj stali zkušení kaňonáři z Ruska, Ukrajiny a Itálie. „Všechny jsem je velmi dobře znal. Je to v podstatě nejklíčovější věc. Musíte se na ně stoprocentně spolehnout,“ zdůrazňuje nadšenec.
V ohromné rokli musela expedice zdolat stovky vodopádů a úzkých soutěsek. Každý člen si sáhl na dno sil. „Kritický byl průlez soutěskou Grand Corridor. Byla velmi úzká a plnila se mohutnou masou ledové vody. Každý z nás nesl šestatřicet kilo. Jakmile zavazadla nasákla, mohlo to být i půl metráku,“ popisuje dramatické momenty.
Jeden z mužů se málem utopil. Těžké zavazadlo ho stáhlo tři metry pod vodu. Další si zlomil čelist. Jinému kámen propíchl bradu až do úst.
Štos do Nepálu lákal i kamaráda Michala Kůru z Brna. „I když mám s cannyoningem osmnáct let zkušenost, na Chamjé Khola jsem si netroufl. Navíc mám doma dvě malé děti. Oldovi fandím,“ reaguje na úspěch expedice Kůra.
Úspěšné dokončení výpravy potěšilo i ředitele blanenského cestovatelského festivalu Rajbas, Milana Daňka. „Je to světový úspěch. Určitě se s Oldou spojíme a pozveme ho na letošní ročník festivalu,“ plánuje Daněk.
Štos už na letošek počítá s přednáškami, vernisážemi a stříháním filmu o nepálském dobrodružství. Další velkou expedici zatím neplánuje. Do Chamjé Khola se zřejmě nevrátí. „Znovu bych do toho nešel. Riziko je opravdu příliš vysoké,“ uznává.