74. mechanizovaný prapor Bučovice pořádá den otevřených dveří. Jedinečnou možnost navštívit střežený vojenský objekt si nenechá ujít také řada přespolních. „Přijeli jsme se synem a dcerkou. U bučovické posádky totiž slouží můj bratr. Provedl nás tady. Prohlédli jsme si vojenská nákladní auta, zbraně a další techniku. Ještě jsme nebyli u tanku, je tam velká fronta, tak musíme chvíli počkat. Syn miluje vojáky a cokoliv kolem nich, tak jsme přece nemohli zůstat doma a tuto akci vynechat,“ usmívá se Nikola Juríková z Prostějova.
Po očku sleduje zanedlouho šestiletého syna Matyáše. Ten sedí v kabině zaparkovaného terénního auta a kroutí volantem. Dělá, že veze na výlet mladší sestru Viktorku, která plní funkci navigátora. „Auta mám nejradši,“ říká chlapec a soustředí se na výhled před sebou. Už aby měl řidičák a mohl vyjet doopravdy.
Jedním z velkých magnetů páteční akce jsou speciálně vycvičení psi. Stejně jako psovodi jsou neustále v obležení dětí. Společné focení a drbání hafanů za ušima nebere konce. Bezmála sedmiletý bloodhound Choocolate z křivoklátských hvozdů je špička v hledání pohřešovaných osob. Kolem něj se pak motá parťák Hazzy od Rožmberského rybníka. V sobotu oslaví první narozeniny. „Zabýváme se speciální metodou výcviku stopařských psů. Jedná se o takzvaný mantrailing. Pes při pátrání sleduje stopu pouze jedné osoby. Je schopen ji najít i mezi velkým množstvím lidí, jak se před chvíli při ukázce mohli diváci přesvědčit,“ vysvětluje Lubomír Satora.
Výcviku pátracích psů se s kolegy věnuje profesionálně a je předsedou Centrály International Bloodhound Academy pro Českou republiku. „Se psy pracujeme například při hledání seniorů ztracených v terénu. Podobně jako lidí s duševním onemocněním nebo se sklony k sebepoškozování. Používáme jiné metody než jsou běžné při výcviku lavinových a policejních psů. V ukázce uneseného dítěte jsme předvedli, že pes je schopný najít i osobu, kterou někdo nesl a nedotkla se povrchu,“ dodává oborník.
Mezitím se na dvoře kasáren připravuje ukázka bojové činnosti. Plac obehnaný páskou je v obležení diváků. Napětí vzrůstá. Zůstat za páskou a zacpat si uši, bude se střílet! Z porostu se vynořuje několikačlenná průzkumná skupina maskovaných vojáků se samopaly. Pátrají po pozicích nepřítele. Ten na ně však začne pálit ze zálohy. Jeden z mužů se kácí s prostřelenou nohou k zemi. „Velitel skupiny hlásí zraněného a žádá a pomoc,“ komentuje simulaci ostré akce do mikrofonu nadrotmistr Rudolf Švéda.
Na pomoc přijíždí obrněný transportér a okamžitě zahajuje palbu na nepřátelské vojáky. Z jeho útrob vyskakuje do akce dalších několik střelců, kteří protivníka během několika minut rozpráší. Při konečné zteči se bojiště halí do modré mlhy z odhozených dýmovnic. „Po konci ukázky bojové činnosti si můžete posbírat vystřílené nábojnice, ale až poté, co vychladnou,“ zní z mikrofonu.
Kovové suvenýry se rázem stávají kořistí dětí. Hrst si jich stihl nasbírat i devítiletý třeťák Viktor z ostravské Hrabůvky. „Asi je pak ve škole rozdám spolužákům. Moc se mi tady libí. Viděl jsem scénku se speciálně vycvičeným psem, když hledal někoho ztraceného. Pak jsem si vlezl do tanku, byl tam teda ale docela nepořádek. A střílení? To bylo taky bezva, měl jsem sluchátka od táty, tak jsem si nemusel zacpávat uši,“ dělí se o nevšední zážitky hoch.
U vytržení je o chvíli později také při ukázce bojového systému Musado. Při ní zakuklení vojáci odrážejí útoky nožem, tyčí i palnou zbraní v boji muže proti muži. Zneškodnění ozbrojeného strážného je pro profesionály otázkou několik vteřin.
Podle bučovické nadrotmistryně Lucie Stehlíkové se organizátoři zmíněné akce snaží při dni otevřených dveří práci armády a její potřebnost přiblížit návštěvníkům. V pátek vojákům pomáhají také policisté a hasiči. „Letos den otevřených dveří zpestřil projekt Ministerstva obrany Příprava občanů k obraně státu. Jsou tu různé přednášky a ukázky chemické, taktické a zdravotní oblasti. A soutěže pro děti,“ říká na závěr akce v areálu bučovických kasáren profesionální vojačka.